Bohéma (2017)
O seriálu Bohéma
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (249)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Brdečková se pokusila zasadit známé osobnosti prvorepublikového filmu do fikčních situací, přičemž se jí podařilo perfektně vykreslit jejich povahy, což by možná nedokázala, kdyby se sveřepě držela reality. Její scénář bohužel místy sklouzává do chaosu a je poměrně zbytečně doplněn linkou z roku 1968. Seriál chce říci mnoho na poměrně malém prostoru. Jen zásluhou skvělých výkonů Dlouhého, Javorského, Rašilova, Novotného a Stacha se daří vykreslit charaktery zásadních postav. Na paty jim nesměle dýchá Plesl. Na seriálu je bohužel znát, že Sedláčkovi téma není nijak blízké a vlastně ho příliš nezajímá. Je to nesmírná škoda, nejen kvůli těm, o nichž seriál pojednává, ale i kvůli výše zmiňovaným pánům hercům, kteří si předobrazy svých rolí pečlivě nastudovali.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-02-27)Vyzdvihuji výkonVladimíra Javorskéhoa jeho podáníVlasty Buriana. Doživotní"kyslík"v této roli jednoznačně zazářil a exceloval. Chápu výhrady diváků týkající se propojení fiktivních postav s reálnými. Skutečně by mě zajímalo více historicky věrné podání tohoto příběhu. Myslím, že to spoustu lidí mate. Pokud však přijmete skutečnost, že se nejedná o životopisný seriál, pak si myslím, že budete spokojeni. Seriálu nepřidal ani ideologický přílepek z roku 1968, který má blízko k propagandistické agitce a snaze se prohavlovsky-nehavlovsky, polistopadově zavděčit současnému režimu. Seriál doporučuji pro svůj námět a dobové zasazení, diváci historických a životopisných děl však budou zklamáni.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-12-20)Byla to dlouhá cesta, mohla být i epickou, silnou a hluboce propracovanou ságou, ale výsledek je prostě mdlý. Nebudu si troufat na hodnocení z přesnosti historického hlediska, takže spíš nějak shrnu všechno ostatní. Je tam spousta postav, opravdu hodně, ale nedaří se to ústrojně propojit dohromady a tak se v některých lidech hůře orientuje, protože někteří se ukáží nebo zmíní dost nahodile. A o to horší je, že málokterá postava je výrazná a s hlubším charakterem. Vlastně to podle mě fungovalo jen u Buriana a Havla, zbytek tak prostě je, někdy víc a někdy míň, stejně jako propojení se srpnem 68, u kterého jsem byl dost zvědavý, jestli do toho zapadne i mimo očividnou paralelu a žel o víc skutečně nešlo. Snaha převést drama českého filmového průmyslu za 40. let je super nápad, ale v tomhle podání bych radši trávil čas u dokumentu, než znova s Bohémou, která aby byla seriálově atraktivní, tak se někdy až moc nimrá v melodramatickém zobrazení vztahů a když už dojde na smrt nebo zásadní události doby, věnuje se jim mnohem míň času, než by si zasloužily. A fiktivní Lili Králová jako mix osudů několika hereček taky nebyl nejlepší nápad, jelikož to prostě nejde a přehlednost to nezvýšilo. Herecké obsazení je slušné (včetně nečekaných cameií v podobě např. Marka nebo Cardy), občas to funguje dobře i po stránce stylu a v základu to funguje i jako celek vypravěčsky, jen to je natolik chladné, že jsem z toho nic silnějšího mít nedokázal a i mé tři hvězdy jsou dost slabé. Možná jsou jen hlavně za poslední díl a to, jak se v seriálu naposledy projeví Burian, protože jinak bych šel níž. U něj skoro vše fungovalo skvěle a přišel mi i dostatečně neutrálně vykreslen, dal se jak chápat, tak i odsoudit zároveň a přesto se dalo těžko zaujmout jen jedno stanovisko. Jeho charakter měl v sobě vše, na co u ostatních jaksi nezbyl prostor, protože se tam osudy ostatních nepovedlo tak silně nacpat. Je to, v rámci Sedláčkovy tvorby, někde na úrovni Jana Palacha - nemastně, neslaně a občas podivně repetitivně (co se informací týče) zpracovaná historická látka. Slabé 3*
Zdroj: ČSFD.cz (2025-04-28)K Bohémě jsem se dostal až po více než pěti letech a to z důvodu, že mne naprosto uchvátil seriál z podobného období Zlatá labuť (2023-2024). No, úplně to tak nefungovalo, ale že by šlo o vyložený propadák, tak to zase ne. Prostředí Barrandovských filmových ateliéru je atraktivní, stejně tak jako příběhy reálných postav i těch fiktivních, kterým se skutečné osudy staly předlohou. Když jsme u těch charakterů, tak musím (a koukám, že zde nejsem jediný) vyzvednout Vladimíra Javorského a jeho Buriana. Možná těch postav bylo na tak málo dílů až přespříliš, možná se měl scénář svěřit někomu jinému, než rozlétané Tereze Brdečkové, možná už první republika současným filmařů dala, co mohla, možná to jenom celé chtělo ucelit, zpřehlednit, dát přijatelnější formu…..takhle nezbylo nic jiného, než zavřít oči a nechat Kristiána odejít.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-09-27)Bohužel, nemůžu dát vyšší hodnocení. Strašně moc se mi líbily výkony herců, to byla paráda, ale přijde mi, že všechno ostatní selhalo. Bylo pár okamžiků, které ve mě vzbudily emoce vyššího levelu, ale něco mi tam zkrátka chybělo. Možná to mělo dokreslit odlišnost doby a odlišnost herecké profese v té době, nevím, ale jestli ano, pak to nefungovalo.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-09-05)