Asobi asobase (2018)

AnimeAsobi asobasesi neberie servítky. V tom najlepšom možnom slova zmysle. Dvanásťdielny seriálový počin z roku 2018 na prvý pohľad pôsobí ako typické stredoškolské slice of life anime, čomu dokonca nahráva aj jeho otváracia znelka. Akonáhle však doznie a začne sa príbeh jednotlivých epizód, divák zistí, že má dočinenia s bizarnou, ba až absurdnou, ale skvelou situačnou komédiou. Jej hlavnými protagonistkami sú spolužiačky Hanako, Kasumi a Olivia, ktoré spolu založia klub spoločenských hier. Tie spolu aj sem-tam hrajú, ale väčšinu času sa zaoberajú inými vecami, pričom sa dostávajú do najrôznejších bizarných a divokých situácií, ktoré je lepšie raz vidieť, ako o nich stokrát čítať. Anime do veľkej miery stavia na vizuálnej stránke, ktorú priamo využíva na komunikovanie humoru. Na jednu stranu sa síce najmä v prípade pozadia prezentuje takmer až decentným vizuálnym prístupom, na druhú stranu v prípade postáv uplatňuje detailnú prácu s ich výzorom a mimikou, ktoré sú pravdepodobne najsilnejšou stránkou celého seriálu, pretože také ksichty (a v tomto prípade sa to nedá nazvať inak ako ksichtami) sa len tak nevidia. Vďaka tomu tak nielenže vyniká trojica hlavných protagonistiek, ale skvelá je tiež veľká plejáda vedľajších postáv, spomedzi ktorých za zmienku určite stoja Fujiwara (z vizuálneho hľadiska snáď jedna z najlepších anime postáv vôbec), sluha Maeda, alebo Ruu Oka.Asobi asobaseje bláznivým mixom, ktorý "strieľa" jednu vtipnú scénu za druhou. Ako sme už uviedli, toto anime si neberie servítky a nič mu nie je sväté. Humor, ktorým sa prezentuje, by niekto mohol vnímať ako trápny, aleAsobi asobaseženie trápnosť do takých výšin, až sa stáva niečím neuveriteľne zábavným. A dokázať niečo také si vyžaduje skutočné majstrovstvo. Ak sa dá tento počin vôbec k niečomu prirovnať, tak na um hneď príde o rok mladší počinJoshikousei no Mudazukai, ktorý však, hoc je akokoľvek geniálny, je v porovnaní sAsobi asobaseiba slabým odvarom. Ak to v závere mierne preženieme, dá sa povedať, žeAsobi asobasejeJoshikousei no Mudazukaina poriadnych steroidoch. A aby toho nebolo málo, vyznačuje sa toto anime aj skvelým metalovým endingom.

Neskutečně šílené, ale velmi povedené.

Po druhém díle drop.

Brečel jsem smíchy v každým díle a vážně nechápu jak někdo může říct že tohle neni vtipný, to už musí bejt člověk hodně velkej suchar. Ať už jde o ten srandovní rozdíl mezi nicneříkajícím openingem a endingem co vám napoprvý zaručeně urazí palici, ujetou kresbu, kulometnou palbu vtipů bez zábran s naprosto perfektním timingem nebo dabing co dokazuje že japonci jsou schopný obětovat svoje hlasivky jen aby zůstali na vrcholu světovýho voice actingu. Nenapadá mě jediná věc za co bych to měl kritizovat, snad kromě toho že těch dílů je kurevsky málo a nejradši bych si toho dal aspoň 4 řady. Tohle je nejenže povinnost pro fanoušky anime, ale i fanoušky kvalitního humoru.(21.04.2025)

Představte si rodinnou oslavu, na které se sejde tradiční sestava. Upocená teta Mařa, její silná celulitida a přetékající špíčky na břiše, strejda Jožin s pleškou a řádným pivasem, věčně si stěžující babička, nevrlý děda, vaši rodiče a vy. Vše probíhá v relativním poklidu, ale strejda Jožin si najednou řekne, že se předvede a bude hrozně vtipný. Spustí tedy kanonádu svých otřepaných vtipů, které jste od něj slyšeli asi tak stokrát, do toho přihodí nějakých pár nových na adresu Kalouska, černochů a LGBT, co mu poslali kamarádi řetězákem v mailu… a vy celou dobu jen sedíte a trpíte. Pokud jste si tuto situaci dokázali dobře představit, v podstatě jste právě porozuměli tomu, jak jsem se cítil já při sledováníAsobi asobase. Japonskou absurdní komedii miluji, na YouTube každý den sleduji skeče odJelaa žánrově velmi podobnéNičidžójsem si užil, ale tohle v jejich stínu působí jen jako zoufalý, upocený pokus o komedii. Jako by si tvůrci mysleli, že když tvoří absurdní komedii, tak v ní může být skutečně všechno random a mohou tam nacpat jakoukoli chujovinu, která jim první přistane na mysli. Jenže i u absurdní komedie hraje svou roli timing, správná míra a načasování, stejně jako zajímavý nápad – ostatně i takový génius jako Felix Holzmann své scénky nikdy neponechal improvizaci a vše měl důmyslně promyšlené. Promyšleně působí právě i toNičidžó, jehož tvůrci se taktéž pokusili vytvořit absurdní středoškolskou skečovitou komedií, ale učinili tak o poznání chytřeji a nápaditěji. UAsobi asobasebohužel převažují skeče, které působí dojmem sledování tvorby Zdeňka Trošky: pořád se jen vřeští, ksichtí a vzduchem lítají uslintané vtipy, v nichž se tak moc tlačí na pilu, až po nich zůstává jen pachuť trapnosti. Chápu, že na někoho, kdo absurdním komediím tolik neholduje, tohle může působit jako něco svěžího, ale v mém případě to bylo čisté utrpení. Za těch několik dobrých nápadů, kterým se výjimečně dalo bez jakéhokoli nucení a trapnosti zasmát, dávám 1*.(01.02.2022)