Ao no Orchestra (2023)

Musíte mít rádi klasickou hudbu a pak si to moc užijete. Líbí se mi, jak se postavy v průběhu vyvíjí a jak řeší hraní nějakého díla. Není to ale jen o hudbě, je to i o přístupu k sobě, o přátelství, rodině a prostě o tom, jak je někdy složitý život. Závěrečné díly patří pak koncertu, kde mimo jiné zazní Dvořákova 9. symfonie. Btw, vše co o ní zaznělo z úst těch postav, je opravdu pravdivé. Autor si to nevycucal z prstu. Očividně jde ale o pseudonym. Jméno Makoto může nosit žena i muž a příjmení Akui znamená v japonštině něco jako "zlý úmysl", takže to nebude real. Těším se, až bude venku celá druhá sezóna.

Druhá série je úspěšně za mnou, a i po emotivním finále se nemůžu plně rozhodnout, jestli si zaslouží 4 nebo 3 hvězdičky. Zkrátka mě to celé baviloo chloupekméněnež řada první a z velké části za to může první část téhle série. Nebudu lhát, tvůrcům se tentokrátnepodařilo mě úplně přesvědčito tom, že si tahle parta zasloužila vyhrát japonský školní pohár. Bylo zde hodně sporů, problémů, které musel tenhle orchestr překonat, obzvlášť poté, co ho opustili žáci třetího ročníku. Bylo třeba najít nové vůdce a osobnosti, semknout se, a hlavně se postavit samotné hudbě čelem a pochopit třeba to, o čem že ty Bakchanálie v Samsonovi a Dalile jsou. A po dramatické stránce to pro mě docela fungovalo, líbili se mi ty různé spory, které se tu objevili, přesto jsem alenebyl pokaždé úplně přesvědčený, že se vše uspokojivě vyřešilo a neměl pocit, že by se ten náš orchestr díky tomu nějak zlepšil. Nedostal jsem se do stavu, kdy bych hrdinům fandil, přál jim vítezství a když přišlo, tak jak už jsem napsal, jsem měl spíš pocit, že si ho tentokrát ani moc nezasloužili a že bych sám, kdybych byl v kůži autora, spíš zvolil v rámci příběhu raději drtivou porážku, která by následně celý tým víc stmelila. Pak po řešení různých vztahových peripetiíchhlavního hrdinyale přišla část s juniorským orchestrem a tu jsem si užopravdu užíval. Tam pro mě fungovalo snad vše, měl jsem zájem o osudy postav, fandil jsem Aonovi, ale i dalším dvěma účastníkům, líbilo se mi, jak se tupracovalo s hudbou, stejně jako se tu pracovalo s emocemi a očekáváními diváka. Ocenil jsem i samotný konkurz z posledních dílů, kde jsem dostal vystoupení hned 4 studentů, každý předvedl stejnou pasáž, ale pokaždé to znělo jinak. Zkrátka ačkoli nejsem hudebně sám příliš zdatný, i tak jsemdokázal rozpoznat rozličná podání dané skladby, na co byl kladený důraz a užíval si, jak moc se pokaždé změnilo vyznění. Hudba je krásná v tom, že se do ní promítají emoce a zkušenosti umělce. Takže první půlka je pro mě za 3* a druhá je minimálně na ty 4*. Musím také zmínit, že se zlepšila ta 3DCG animace použitá na modely postav, hlavně ze začátku bylo vidět, že si tvůrci dali víc záležet, aby lépe ladila s 2D pozadími, zkrátka aby se na to jako na celek lépe koukalo. Sice neodvedli tak skvělou práci, jako třebaMedalistteď v druhé sezóně (kde to 3D skoro ani nevnímáte), ale snaha se i tak cení. Oceňuji že i tentokrát jsem dostal nějaké tyzajímavosti a faktaohledně zvolené hudby a jejích autorů, že zde opět byla i ta vzdělávací rovina, která pomáhá lépe pochopit nejen tu samotnou skladbu, ale i rozpoložení jejího autora, případně aktérů příběhu, který daná skladba popisuje. Nakonec se tedy asi opět přikloním spíš k těm slabším 4*, přeci jen ta druhá polovina můj dojem o dost vytáhla pořád mám dojem, že jsem vidělnadprůměrnéanime ze světa studentů a školního orchestru a vlastně se i pořád docela těším na případné pokračování.7-/10(05.03.2026)