Zvrácenost strachu (2020)

Zvrácenost filmařiny, aneb příběh rodiny, co pendluje mezi zimní a letní chatou, živí se prodejem kožešin, co nevynáší, ale tata, co je nejlepší lovec - teoretik, ale praxe dosti pokulhává, tak si aspoň jako vlk zavyje na sluníčko, dcera, co ve třinácti neumí číst, protože je postižena domácí výukou, tak tito se perou se zlým vlkem. Táta se vydá na lov, vezme s sebou dceru, ale v momentě lovu jí posílá domů a objevuje mrtvá těla. Sám se vrátí, nikomu ani muk protože....? Možná odtud Zvrácenost strachu, nebo to je přece normální najít divokou zvěří nedotčená mrtvá těla. Pak se tam vrátit, opět nikomu nic neříct, zaplatit cenu nejvyšší, sám ležet zvěří nedotčen několik dnů v lese, zatímco mama si natáhne domů cizáka a po nalezení manžela jí osvítí duch svatý a jí všechno, bez zjevné příčiny, dojde. Podle pláče, který měl být asi zoufalý, a mamčinýho posledního počinu to neodskákal jen tatík. A to chtěla jen normální život. Chtělo to fungovat, ale v závěru vůbec! Chtělo to být drsný, ale bylo to směšně nedůvěryhodný.

Zpočátku mi Zvrácenost strachu připomněla minulý týden končící seriál Jitřní záře. I zde se objevuje rodina žijící si podle vlastních pravidel, která se nejspíš pokouší o něco jako žití v souladu s přírodou. Ovšem jen do té míry, do které jim to umožňuje zvěř jako potrava. Však taky v jednu chvíli policista říká manželce, že jí nemůže pomoci, protože jednak žijí mimo běžné území a navíc vlk zkrátka do přírody patří, on je tam doma. A s tím já zase souhlasím. Když oni loví zvířata, musí se zákonitě smířit s tím, že jednou nastane moment, kdy zvíře bude lovit je a bude na to mít stejné právo, jaké si nárokuje člověk. Horor ale pracuje s náznaky a představou osamělosti, životem na samotě uprostřed drsných lesů. A jak se záhy ukáže, těch nejhorších činů nejsou zvířata schopny, ty se řídí instinktem, to zase jen člověk. Pravdu jsem tušil hned poté, jak se zraněný ukázal, takže je asi škoda, že scénář nebyl propracovanější. Z daného prostředí se možná dalo vytěžit víc. Závěr je pak překvapivý svou brutalitou, protože do té chvíle nic extra brutálního neuvidíte. Ovšem tím víc nechápu, proč jsme nemohli vidět konec její dcery, jak jsem pochopil to byl právě ten důvod, proč se rozhodla k čemu se rozhodla. Tím víc ale chválím maskéry, práci odvedli opravdu dobře. Citlivějším povahám bych nedoporučoval u snímku nic konzumovat.

Úžasný silně atmosferický film s gradujícím napětím o tom, že nejvíce nebezpečný není černý vlk v lese s vyceněnýma zubiskama, ale ten v rouše beránčím, kterého si pustíte přes práh svého bezpečí a od kterého, narozdíl od toho prvního, nevíte co očekávat a kterého jen tak nezaplašíte. Zabijačkové finále tohoto díla s podkresem Hypnotized Narcissist mi nekompromisně zvedlo tep za hranici normálu a trvalo to minimálně dva lahváče, než opět spadl na únosnou mez. Pět z pěti - míň ani náhodou.

Tak za mě úplná pecka. Po celou stopáž jsem měla opravdu nepříjemný pocit, ale jako hororový fanoušek v tom dobrém slova smyslu. Ikdyž se tam většinu filmu nic tak strašlivého neděje, nejsou tam lekačky ani tak prvoplánově nechutný věci, tak život na samotě u lesa ( teda spíš v lese ), ponurost osamoceného skromného života visejícíjo na úspěšnosti lovu, lov zvířát, syrové maso, vnitřnosti a hutná atmosféra dají za své. Spoilerovat nebudu, ale můžu jen říct, že je to tišší ponurý horror/ thriller, který pomaličku ale jistě graduje a závěrečných deset minut jsem čuměla jak péro z gauče, co se to tam děje a byla jsem vlastně moc spokojená. Seveřani tohle uměj a určitě si to někdy pustím znovu.

atmosfera lesa robí uuplne ppči dojem...hlavny hrdinovia tomu moc nedali okrem jeho manželky a šerifovej zastupkyne lebo su inak všetky jak z tovarne na nesympatickost ...film ma jednoduche a tahave tempo z nechutními scenami a zvlašt zaver si treba vychutnat.....tje to take že človek si pozrie a za dva dni nevie že taky ffilm vobec existuje