Zrádce mezi námi (2016)

Ruský VOR je nebezpečný kriminálník a zločinec. Nikdy bych se s těmi lidmi nezapletl a jejich děti by mě nezajímaly. Být manželským párem pošli MI6 do háje. Takže touto optikou se dívám na film, kde (jasně Skarsgård je sympatický herec), je na mě spáchán podvod o "hodném zločinci", obětavých lidech, co zahraňují děti a jediné, čemu bych věřil je, že půl britské vlády pere špinavé peníze. Protože UK je v morálním rozkladu a v roce 2016 to už mělo zapuštěné kořeny. Za to dvě hvězdy, ale jinak nudné, táhlé, předvídatelné a happy end mě vůbec neuspokojil. 40%

Špionážní romány Johna le Carrého nikdy nepatřily mezi mé oblíbené čtení. Možná, kdyby se na trh dostaly dříve než po roce 1989, zaujaly by mě svým většinovým tématem studené války mezi Východem a Západem. Dnes už je to passé. A stejně tak filmové přepisy, která jsou navíc zašmodrchané jako "Zradca medzi nami". Ruský mafián a zbohatlík Dima v podání výborného Stellana Skarsgärda mi připadá jako postava z pohádky a jeho osud, kdy se ocitne mezi dvěma mlýnskými kameny, je nevyhnutelný. Snaha anglického profesora Perryho, kterého si Dima vybere pro svou záchranu, je sympatická a také nosným motivem celého příběhu.

Když si u tohoto thrilleru zakážete po první třetině přemýšlet, můžete si ho celkem dobře užít. O napětí zde není nouze, obzvláště když se v utajení pohybujeme uprostřed ruské mafie. Zde šlo sice jen o film natočený podle knižní předlohy, ale nepochybujte o tom, že kniha byla napsána podle naprosto reálných situací. Vůbec nepochybuji, že to tak funguje a ne jen u nějaké čerstvě založené banky z Kypru v Londýně. A to je také důvod, který mne trochu uklidňuje. Putler, Lavrov a ožrala Medvěďěv sice pořád pindají o atomovkách, ale tyhle partičky etablované ve všech metropolích Evropy by to nedopustili. Vždyť tu mají ty své kšefty, prachy, nemovitosti, studují jim tu děcka... Docela rád jsem zase po čase něco viděl s Damianem Lewisem. Ani se mi nechtělo věřit, že jsem ho ve filmu naposledy viděl když skákal z Dakoty s nášivkou křičícího orla na rameni kdesi nad noční Normandií, tedy v době uvedení Band of Brothers. MěkŘehoře mám rád a skvělý byl i Stellan s těma mafiánskýma kérkama. Docela jsem mu toho mafoše Dima věřil. Bohužel co se do akce britské tajné služby zapojí i civilové, ztrácí to celé na uvěřitelnosti a já si jen oddechl, že se do operace Mojžíš, nezapojila i MekŘehořova babička.  Celkově mi tajná služba připomněla vtip jak se na chodbě činžáku potkají dva sousedé a jeden zve druhého na swingerspárty. A kdo tam všechno bude? Ptá se druhý. No, když přijdeš, tak já a ty. Odpoví druhý. :-). Konec je takový jak divák začne tušit a nikdo yb zkrátka neměl nikdy podceňovat kantory, co vyučují poezii. Není to na čisté čtyři hvězdy, ale já to čtvrté číslo bankovního konta přidám za sebe. * * * *

Autoři tohoto snímku už mají podobný projekt za sebou. John le Carré Malou bubenici či Nočního recepčního. Ty byly ovšem natočeny jako seriály. Scénárista Hossein Amini pak napsal McMafii. To jsou všechno dost podobné projekty. Zrádce mezi námi je ovšem film a nutno dodat, že jako takový se jedná spíše o thriller, který zůstává někde na půli cesty mezi tím, čím být chtěl a čím být měl. Škoda, dá se říct, neboť zvolené téma je docela zajímavé. Trvá ale dlouho, než se vůbec něco stane, dlouho se o tom, co by se udělat mělo a o podmínkách nějaké činnosti žvaní. Ve filmu je akce málo a jde spíše o napětí, skryté pod povrchem, když si uvědomíte, co všechno by se stát mohlo. Pravdou je, že ještě zajímavější by pak bylo pokračování, které by se mohlo přenést do momentu ruské invaze na Ukrajinu. To by asi jak britským politikům, tak ruské mafii dost sklaplo.

Takový ten film, který zvládnete sledovat jedním okem. Ale i to je fajn, když vás něčím neprudí - což se zde naštěstí neděje.  Zásluhu připisuji režisérce a hercům. Příběh působí i přes svoji jednoduchost jako přitažený za vlasy, což ale platí pro většinu špionážních thrillerů. S větším rozpočtem a propracovanými akcemi by to mohl být i hit.