Zatmění (2008)

...Není naděje. Není osud. Osud neexistuje. Je jen to, co si umíme od života vzít. A co si život bere od nás... 3lidé(2muži, 1žena), 1výtah v němž se převážná část filmu odehrává. Uff. Chtělo by to rapidně zkrátit stopáž. Spousta keců a nějaká akce přijde až v posledních cca 15-20minutách. Za mě jen 2hvězdy. Na závěr bych jen dodal, že zatmění měl možná ten kdoBlackoutpřeložil jako zatmění. V tomhle případě to zcela jistě bylo myšleno jako výpadek proudu.

Už je to nějaký ten pátek, co jsem viděl naposledy nějaký ten film, ve kterém zůstal někdo uvězněný ve výtahu, nebo byl právě tento prostředek k dopravě nástrojem k zabíjení. Většinou však právě tyto kousky moc nevyhledávám, protože jen málokdy sebou přinesou nějaké to oživení. No a Blackout nám rozhodně nic nového nepřinesl. Scénárista nám naservíroval další průměrný scénář, který vás spíš pomalu uspává, nežli by ve vás vyvolal klaustrofobické peklo a zvýšený tep. Přitom právě toto prostředí nabízí ještě pořád dost možností, jak si získat diváka na svou stranu. Znám spoustu lidí, kterým nedělá jízda ve výtahu zrovna moc dobře a ani já sám se necítím nadvakrát v těch starých vrzajících krámech ( a to mi obecně výšky vůbec nevadí).

Těšil jsem se na propracovanou psychologickou hru, kdy až do poslední chvíle nebudeme vědět, komu nakonec rupnou nervy nejvíc. Ovšem to by nám to nesměli tvůrci vyslepičit již zhruba v polovině filmu v jedné ze vzpomínkových pasáží. Ony ty flashbacky ovšem byly snad tím nejlepším, co nám tu bylo vůbec nabídnuto. Alespoň jsme se útržkovitě dozvěděli něco ze života všech tří postav. Bohužel jakmile jsme se přesunuli do reality, započala nuda. Režisér prostě téměř za celou dobu nedokázal navodit potřebnou (tíživou) atmosféru a děj spíše uspává. Teprve ke konci přišlo zlepšení, ale to bylo žalostně málo. 40%

Je velmi příznačné pro tento film, že nenuceně míchá dohromady věci, jež nesmírně miluji, ale dělá to takovým způsobem, který je mi ze srdce odporný. Máme tu vzteklého giganta, který tak neopatrně směřuje svoji energii, že nakonec zničí sám sebe, ačkoliv se upřímně rozhodl páchat dobro. To miluji. Máme tu dívku světici, chodící světem, vidící zlo a brečící, která je tak čistá, že se jí žádná rána osudu nemůže dotknout, a tak, ačkoliv zjizvena, jako jediná třímá právo pokračovat dál. To také miluji. A teď přijde to Ale. Poslední ze tří byl plně znetvořená bestie ještě předtím, než vstoupil do onoho výtahu, což je velká a zásadní zrada na divákovi, na filmu a na postavě samotné. A Aidan Gillen je tak prvoplánovitě ohavný, až bych to trestala zákonem, že zrovna jemu připadla tato role. Interiér výtahu s těmi šílenými obrázky na zdech a zrcadlem vracejícím vše několikrát zpět je krásný. Jako cvičení ve fantazii mě teď nesmírně láká zkusit vymyslet, jak bych příběh s tímto geografickým rozvržením vedla já sama, a ještě lépe, jak ho vystavět bez těch flashbacků a opravdu vycházet jen z teď a tady. Bylo by to spíš divadlo než film, ale bylo by to velmi svůdné! Zatmění promarnilo svou příležitost.

Slušný thriller, který mě osobně výrazně nenadchnul, což bylo dáno asi tím, že natočit zajímavý film na takhle malém prostoru je fakt umění, no a tady se to úplně tak nepovedlo. Bohudík, že to dějové prázdno vyplnily alespoň retrospektivní záběry ze životů hlavních hrdinů a sem tam nějaké to vzrušení.

Ano, klaustrofobicka atmosfera tu nechyba, bez nej by to bolo uplne zabite. Autori zaroven zvlastne vyplnili casti, ktore sa netykali priamo pobytu vo vytahu. Vypmohli si snovymi scenami (so zaujimavym hudobnym podmazom) zo zivota jednotlivych uvaznenych ludi. Cez tieto sceny spoznavame ich charaktery, ale je fakt, ze ich mohlo byt menej a dej tvorcovia mali radsej viac zamerat na situaciu vo vytahu. Nechyba, samozrejme, potrebny psychopat a zvysok si uz kazdy moze domysliet... Opat film na jedno zhliadnutie, ale aspon nenudi.60%.