Záhada Bermudského trojúhelníku (2005)

Není to špatně vymyšlené. Sice trochu překombinované, ale je tam pár dobrých vychytávek. Představa, že bermudský trojúhelník vyblije zpátky, co kdy sežral, je věru roztomilá. Mám rád filmy o hrátkách s časem nebo časoprostorem. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o tabatěrkové Bibli (v noci z 6. na 7. září 2019) - - -     Je horké léto. Nějak vím, že se píše srpen 1969. Sedím v hospodě mezi samými mladými lidmi. Všichni mě evidentně vidí v mém tehdejším věku. Bavím se s nějakou šestnáctiletou slečnou ve slušivých minišatech. Slečna drží v ruce sklenku červeného vína a opatrně z ní upíjí. Pak mi ji podá s tím, jestli bych ji nechtěl dopít, protože ona už na víno nemá chuť.      U vedlejšího stolu sedí nějací mládenci. Chvílemi na sebe pokřikujeme různé vtípky, vše ve velmi přátelském duchu. Z této útržkovité konverzace se dozvídám, že slečna je tu docela známá a že má přezdívku Svízel přítula.      Jdu na WC a při návratu si všimnu, že se čas posunul o padesát let dopředu, i když všechno vypadá stejně. Slečnu, která si mezitím objednala pivo, si přišla vyzvednout její matka. Zakoupení půllitrové sklenice piva v roce 2019 ovšem představuje nemalou investici, a proto matka pivo dopíjí. Slečna se tváří dost otráveně. Najednou sebere z podlahy kovovou tabatěrku a podá mi ji se slovy, že jsem ji ztratil. Otevřu tabatěrku a koukám, že na její pravé straně je upevněná miniaturní tabatěrková Bible. Vlevo se nacházejí cigarety, aby si člověk při četbě Písma svatého mohl zakouřit. Slečna říká matce, že člověk, který s sebou nosí Bibli, je určitě slušný a důvěryhodný. Nemohla by v hospodě pod mým dohledem ještě nějaký čas zůstat? Alkohol by už nepila.      Matka na mě zkoumavě pohlédne. Zdá se, že dvanáctka, kterou do sebe urychleně kopla, jí poněkud zatemnila úsudek, protože to vypadá, že o dceřině návrhu uvažuje. Také je zřejmé, že mě vidí jako starého chlapa. Slečna na mě spiklenecky mrká. Dojde mi, že tu tabatěrku vyčarovala. Šikovná holka!

Na TV film to nie je vôbec zlé spracované. Nie je to síce perfektné dielo ale ani zlé. Raz za pár rokov si to pozrieť sa oplatí. Film je rozdelený do troch častí a to po 80 min. Nápad je fajn a príbeh je zaujímavý a chápem aj tú 4 hod stopáž ale mohlo sa to trochu zostrihať. Máme tu celkom zaujímavý výber hercov. E. Stoltz, C. Bell, L. D. Philips, B. Davison a S. Neil. Oni hrajú hlavné postavy a s tým čo majú hrajú výborne. Efekty sú priemerné ale dá sa na to pozerať. Mám pocit, že skoro celý rozpočet ušiel na výplaty a minimum na efekty. Prvá časť je sústredená na zoznámenie postáv a s ich problémami. Druhá sa venuje z veľkej časti následkami po návšteve trojúholníku. V tretej časti sa to celé snažia vyriešiť. Film môžem odporučiť. Celkové hodnotenie za mňa je 65%.

Bavilo ma to najmä kvôli mysterióznej a záhadnej téme Bermudského trojuholníka. Ak by ma téma nezaujímala už pred pozretím filmu, film by to pravdepodobne nezmenil. Herci sú snaživí a máme tu aj pár známych tvárí (Stoltz,Phillips,Sam Neill z Jurského parku), no potenciál na lepší film zadupáva do zeme dĺžka 240 minút, pri ktorej sa jednoducho nedá natočiť pútavý film ani keby ste veľmi chceli. Záver mohol byť tiež lepší. Ako televízna adaptácia je to však znesiteľné a určite pozerateľné. 55%

Možno bude za mňa hovoriť nostalgia, ale ak si dobre pamätám (videl som to viackrát, ale naposledy asi pred 8 rokmi) tento dlhý film (dávali to v TV vôbec ako minisériu?) ma vždy celkom bavil. Ja viem, kričí z toho televízna produkcia, herci sú z druhého sledu (nepoviete, že tam hraje napríklad Mel Gibson, ale že tam hraje tá baba z JAGu, či ten sivovlasý dedko, čo hraje v seriáloch vždy dobrákov, alebo ten chlapík z Jurského Parku - soráč Sam Neill.), triky na relatívne schodnej úrovni, ľakačky a záhady už asi x-krát prevarené a neveľmi originálne, ale čuduj sa svete, na mňa to fungovalo. Najlepšie boli pre mňa party Lou Diamond Phillipsa, to ako postupne strácal svoju rodinu a ďalšie mystéria okolo neho na mňa veľmi fungovali, to som mal vždy pot na čele. Viem, nostalgia môže byť sviňa, ale toto je jeden z tých guilty pleasure zážitkov, ku ktorým sa s hrdosťou hlásim.

Zábavná oddechovka, která se skvěle a dost tajemně rozjíždí, ale v závěru ji těžce dochází dech, protože celá logika stojí na hodně vratkém a naivním základu. Obsazení je ale sympatické, celé je to takové pohodově nenáročné, má to i kupu, byť levnějších, ale i tak dost slušných efektů. Jen škoda, že není ten ústřední nápad lépe propracován a dotažen. Přitom scénáristé tohoto filmu nejsou ani v nejmenším žádní amatéři.