Velký autobus (1976)

Při procházení roku 1976 jsem se nadšeně podíval hned na 9 známějších komedií co mě čekají, často s nějakým atraktivním přívlastkem či námětem. Po shlédnutí první z nich mě nadšení přešlo, jaká to byla dementní kravina. Velký autobus je v podstatě parodie na katastrofické filmy, ale namísto letadla či lodi je tu v nesnázích bus na atomový pohon. Bomba na palubě, bondovský šílenec v pozadí, řidič s pověstí kanibala, druhý řidič má spací nemoc, šéf provozu řeší odchod asistenta... na papíře to zní dobře, ale v podání noname režiséra a béčkových či neznámých herců je to z 90% trapné, nevtipné, debilní (promenáda v ženských šatech, topení v sodovce...). Aspoň ten autobus (se sci-fi pohonem) vypadá fajn, pár katastrofických scén funguje a párkrát jsem se pousmál. 2*.

Najväčším problémom Veľkého autobusu je, že nie je klasickým katastrofickým filmom, akým je napríklad Poseidon. Keby ním bol, aj dnes by mal mladšiemu publiku čo ponúknuť. Niektoré humorné situácie a nápady sú v poriadku, iné naopak otravné a na dnešnú dobu skrátka nezaraditeľné, ostávajúce v histórii paródie – a tam zostávajú aj všetky ostatné filmové aspekty, na ktorých padá takmer celá stopáž. Na druhej strane oceňujem odvážny nápad s dizajnom autobusu (vrátane interiérov) a „boj“ medzi korporátmi zastávajúcimi svoj biznis (ropný vs. reaktorový pohon), čo ani dnes nie je neaktuálnou témou. Film na jeden oddychový večer, ktorý – ak vám jeho humor sadne – vás môže kvalitne pobaviť.

Cestování autobusem je pro mne vesměs utrpením, ale kdyby v něm byl bazén, bowling, jídelna a nikde by nezastavoval, tak bych jiný způsob přepravy nevyhledával. A atomovým busem bych se projel rád, zvlášť kdyby jeden z řidičů byl potenciální kanibal a druhý by neustále upadal do bezvědomí. Ona ta jízda velkým autobusem nebyla žádným přímočarým útokem na bránici, ale těch zábavných nápadů tam bylo opravdu hodně a tak ta čvrtá hvězda je spíš za otevření cesty ke vzniku těch povedenějších parodií.

Tenhle film je něco jako parodie na Nebezpečnou rychlost natočená skoro o 20 let dřív. Je to prostě taková bláznivina, u který se člověk občas zasměje, ale žádný veledílo. Já už si na to tak moc detailně nepamatuju, v paměti mi utkvěla hlavně scéna s autobusem houpajícím se na okraji propasti, což bylo napodobováno v hromadě dalších filmů. A jinak ten autobus byl vůbec docela zajímavej. Tenkrát mě teda ohromně zaujal.

Je to jako Připoutejte se, prosím!, jen v tom nehraje Leslie Nielsen, nijak to nekončí a není to vtipné. Nějaké scénky měly nápad - třeba ta v autobusácké hospodě, ale byly tak mizerně pointované, že jen prošuměly. Parodie se musí umět. James Frawley je neuměl.