Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá (2004)
Sledovat Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá
Žijeme v době, ve které už o nic nejde?Pokus o portrét jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů naší doby – filozofa, sociologa a esejisty Václava Bělohradského. Režisér dokumentu Robert Sedláček pojal tuto příležitost jako zamyšlení nad současnou situací člověka v politických, mediálních, univerzitních, společenských a osobních souvislostech. Václav Bělohradský k natáčení svolil po více než ročním vyjednávání. Film je tedy vlastně záznamem setkávání proslulého filozofa s mladým režisérem v různých místech střední Evropy. Výchozím momentem je úvaha nad povahou současné svobody, kdy lze nahlas vyslovit cokoli, avšak bez jakéhokoli dopadu: „V totalitě je třeba se slovem zacházet opatrně, protože vždycky někdo poslouchá, v naší demokracii na druhou stranu neposlouchá nikdo nikoho," tvrdí V. Bělohradský. Otevřeně se zamýšlí nad svojí svobodou v akademickém světě, nad smyslem své činnosti v éře elektronických médií, nad svojí rolí v české společnosti po roce 1989, nad mýty, kterým načas podlehl, i nad mýty, které Češi nedokáží opustit. Proč český veřejný, politický i umělecký život často připomíná spíše kýč než podstatný příběh...?
Obsazení
Podobné filmy jako Václav Bělohradský: Nikdo neposlouchá
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (19)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Profesora Bělohradského se nepochybně vyplatí sledovat, jen škoda, že v tomto autorském dokumentu (který má ambicí být něčím víc než prostou biografií, konkrétně si dává za cíl "zachytit myšlení v pohybu") mu - tehdy maximálně jednatřicetiletý - Sedláček intelektuálně nestačil, tj. že ho kupříkladu svou oponenturou nedonutil k precizaci (ev. přehodnocení) myšlenek a úvah...
Zdroj: ČSFD.cz (2024-02-10)Vynikající dokument, který velmi autenticky zachycuje střípky myšlení tohoto výjimečného filozofa. Právě zvolená nejednoznačná forma nerovnocenného dialogu umožňuje divákovi vytvořit si překvapivě plastický a živý obrázek, který je hlavně nesmírně inspirativní. Dnes tím víc, že se do veřejného prostoru vetřel opět totalitní imperativ jen jedné "přípustné" pravdy, snažící se zadusit kritické myšlení.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-01-19)Napínavý souboj mezi brilantní inteligencí (Bělohradský) a tupým vědrem nechápavosti (Sedláček). Klobouk dolů za to, že měl Sedláček odvahu ty své žblebty nevystříhat. Tři hvězdičky za nesmírně zajímavé myšlenky, kterým dal Sedláček tu a tam prostor, a za zachycení prostředí Bělohradského nikky, ve které tvoří. Bohužel je ale film bez jakékoliv pointy nebo zásadní myšlenky, pro kterou by stálo ho vidět. Záležitost čistě pro fanoušky filosofa z Terstu, kteří nepotřebují, aby s ním někdo polemizoval.
Zdroj: ČSFD.cz (2012-05-18)Spíše "polo-dokument" o tom, jak by vypadal dokument o Václavu Bělohradském. Bělohradský je jistě pozoruhodnou osobou a jeho intelektuální potenciál zde dostává opravdu velkých možností a nejednou se stáčí do monologu za uznalého mlčení režiséra Sedláčka. Tento snímek je tak spíše shrnutí jeho jednotlivých stěžejních postojů a názorů, než bibliograficky založený dokument o jeho životě a dílu. Líbila se mi ta velmi osobní forma, ve které se divák cítí jako by se s Bělohradským opravdu setkal.
Zdroj: ČSFD.cz (2011-12-05)Ještě aby někdo poslouchal fukuyamovské blekotání univerzitních snobů, kteří vlastně nemají co říct a tak vedou řady povrchních úvah, paradoxně tematizují samotnou nekomunikovatelnost (v postmoderním myšlení pohodlná sázka na jistotu, protože se tím nic nezkazí - kde není ani možnost objektivní analýzy, což při poctivé dekonstrukci není nikde, máme alibi, že diskuze nedocházejí žádných výsledků, že nic neděláme a tak se tedy nic ani nemůže hnout) nebo se bezobsažnost snaží schovat do křoví latinských citátů a prázdných pojmových konstrukcí (Bělohradského specialita - viz. "totální trh", "tyranie sebeoptimalizace" apod).
Zdroj: ČSFD.cz (2011-11-02)