V/H/S (2012)

Příběhy jsou sice přijatelné, ale s výjimkou několika  momentů postrádají skutečný strach a hrůzu. Dají se sledovat, zabaví vás při čekání na něco mimořádného, ​​ale nakonec zklamou. Velká část je nevýrazná, chybí jí atmosféra potřebná k vtažení do temnějších příběhů, i když se film pyšní režiséry, kteří jsou schopni takový příběh vytvořit. Některé dějové linie navíc zůstávají bez přesvědčivého vysvětlení, což vede k výraznému odcizení. Film je však zábavný díky svému jedinečnému stylu natáčení a způsobu, jakým propojuje dějové linie se současností, i když i toto zůstává nevyřešené.

Inkubátor nápadů, kterému (s výjimkou závěrečné povídky) schází úderné pointy. Přesto všichni zúčastnění umí budovat napětí a v každé povídce potěší alespoň jedním nápadem nebo prací s efekty. V samostatných filmech ukázali někteří z tvůrců, že to umí i lépe (Adam Wingard, Tyler Gillet, Matt Bettinelli-Olpin), ale ve V/H/S dostali možnost k experimentování s formou a podle mě toho dokázali využít minimálně po stránce obrazu a sound designu.

Dal jsem ještě šanci Jedničce, ale to už byla úplná bída. Nevím jestli v roce 2012 bylo cool koukat na film, kde prakticky divák nic nevidí, ale v roce 2025 to cool určitě není. Hodně to ruší a to že tady prakticky každá ženská ukáže své přednosti z toho dobrou záležitost určitě nedělá. Historky jsou hodně nevyrovnané a nějakou hrůzu si divák, vzhledem k tomu že toho moc nevidí a stále na něco musí mžourat, moc neužije. 30%

ČSFD opět dokazuje, že je hřbitovem pro každý horor, který není dostatečně „umělecký“ na to, aby si nad ním místní pseudo intelektuálové mohli během projekce společně honit ego. Tahle banda samozvaných expertů, kteří si pletou film s filozofickou přednáškou o smyslu bytí, zase jednou zabila něco, čemu očividně nerozumí. Tito „kritici“ by se měli nejdřív naučit zapnout světlo, než začnou psát recenze o žánru, ze kterého mají noční můry.
 
Film, o kterém je řeč, mě upřímně překvapil. Několik segmentů z V/H/S bylo opravdu zajímavých — ten poslední se strašidelným domem asi nejvíc. Hlavní příběh taky rozhodně neurazil. Jasně, není to pětihvězdičkový masterpiece, ale koncept funguje, napětí drží a některé nápady jsou fakt skvělé. Dokonce i ty scény, které působí přepáleně, mají styl a dávají filmu šťávu.
 
Kromě toho tu nechybí ani pár poctivých „cecíkových momentů“, což je vždycky vítaná přísada do každého správného béčkového hororu. Jediný segment s webkamerou jsem úplně nepochopil, ale to je drobnost. Celkově film splnil účel – bavil mě, místy napínal, místy šokoval – a rozhodně si nezaslouží ty směšně nízké známky, které mu nasázela ta banda filmových eunuchů.
 
Za mě naprosto v pořádku – nepřehnaný, zábavný a poctivý horor, který měl zkrátka tu smůlu, že ho hodnotili lidé, co se u lekací scény radši přikrývají dekou a pak píšou, že „to nemělo hloubku“.

7,5/10.Tape 56(rámcový príbeh) - Adam Wingard - ***   ///Amateur Night- David Bruckner - *****   ///Second Honeymoon- Ti West - ***   ///Tuesday the 17th - Glenn McQuaid- ****   ///The Sick Thing That Happened to Emily When She Was Younger- Joe Swanberg - ****   ///10/31/98- Radio Silence (Matt Bettinelli-Olpin, Tyler Gillett, Justin Martinez & Chad Villella) - *****   ///Highlight:Amateur Night (Siren)