Už teď mi chybíš (2015)

Spíše drama než komedie - komedie je to chvilku ze začátku a pak začne společně s diagnózou skutečné drama.. Milly a Jess jsou kamarádky od základky, ale pak mezi ně vstoupí rakovina Milly.. Celkem depresivní a silný snímek o umírání, hlavně na konci filmu. Viděl jsem lepší filmy na toto téma, ale Už teď mi chybíš rozhodně zaujalo a není vůbec špatné...70%

Umieranie na rakovinu asi po stý krát a zase trochu ináč, s humorom, čiernym humorom aj bežnou komédiou. V spojení sa začiatkom nového zivota je aj to umieranie trochu znesiteľnejšie, ale človek sa nevyhne slzám, hlavne keď niečo také už zažil. Veď kto nezažil, asi sa už nenájde nikto, kto by hoci v širšej rodine rakovinu nezažil. Film je na lepšie tri hviezdy, no v kombinácii s hudbou a sympatickymi hercami zaokruhlim nahor. ––––Ať na mě děti nezapomenou. Řekni jim, co jsme spolu vyváděly.

Už na prvý pohľad je tento film určený ženskému publiku. Príbeh dvoch najlepších priateliek, z ktorých každá má inú povahu a svoje ťažkosti. Hra s emóciami a prechody z drámy do ľahkej zábavy nedovoľujú vniknúť problémom viac po kožu. Ale taký je život, raz si hore a raz dole. Ako celok potom vyznieva film povrchne a hoci sa dotýkal vážnych problémov, prešiel tak akosi pomimo. 70%

Ďalší z filmov o smrteľnej chorobe tentokrát o dvoch kamaratkach, ktoré sa s tým musia vysporiadať, že jedna z nich má rakovinu. Film ale neponúka nič co by som už niekde nevidela, ani sa nesústredí na silné priateľstvo hlavných hrdiniek. Je to depresívne, ale keďže viem ako to skončí, ani ma to na konci nedojalo.

Několikrát po sobě se mi u tohoto filmu stalo, že mě po pár sekundách v začátku odradilo jeho téma. Tentokrát jsem se ale konečně rozhodla dokoukat, a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená, protože tak náročné téma je tu podáno zlehka, přirozeně a přitom citlivě, rozhodně nejde o nějaké ždímání citů diváka. Dokonce jsem se několikrát i zasmála. Trošičku se mi nelíbilo zbytečné protahování ke konci, ale to nemohlo nijak zásadně ovlivnit mé hodnocení. Jsem ráda, že jsem viděla konečně film, který ukazuje nemoc a smrt jinak, než jak jsem to až dosud vídala v jiných snímcích. Nijak přehnaně optimisticky, ale ani přehnaně tragicky. Díky za to.