Umění sebeobrany (2019)

Nečekal jsem, že se tohle zvrtne v až tak černou komedii, působí to skoro jako nějaký prequel k 'Manodrome' a blíž to má pomalu k thrilleru, anti-martial art movie, sorta, bizár. Casey (Eisenberg) je (tradičně) zakřiknutej loser účetní, když je jednoho dne napaden muži na motorce v helmách a domlácen do bezvědomí, rozhodne se posléze pořídit si zbraň, náhodou se ale přivrtá do doja a díky charismatickému senseiovi propadne tréninku karate, senseovi neortodoxní metody (poslouchání heavy metalu, boostování testosteronu, Eisenberg se začne učit i německy) ho brzo začnou formovat vícero směry, nicméně dojo má blíže ke kultu, kde se dějí všemožné pofidérní aktivity, stejně tak jako je zvláštní vztah se senseiem, který jako kdyby neustále cení stupňující se brutalitu a používá svoje studenty k aktivitám mimo dojo, neustále posouvá hranice, je to velmi hořkosladký vztah a Alessandro Nivola hraje tuhle roli perfektně. V tomhle ohledu ale musím zmínit, že dokážu chápat tu fixaci a hierarchii na pásy a tak z vlástní zkušenosti, jen lehce: sice vlastním bílý pás, notně zašpiněný, pravda, ale po deseti měsících jsem měl teprve možná blízko k tomu ho vůbec "získat", protože přesně jak je řečeno ve filmu, ten nedostanete zadarmo, sic Jesse ho pak stejně hned má během první hodiny (pamatuju, že jsme si kimona stahovali gumičkama nebo provázkem), ale můj white belt, to se nakonec ani nestalo, ačkoliv jsem se katu učil a v blízkých měsících bych nejspíš svůj pás obdržel... ale v tomhle ohledu mě to celkově trochu přeneslo zpátky. Pamatuju si i jak jeden spolužák, který byl v karate mnohem dál a trénoval déle, měl modrý pás a pravdou je, že sport to dokáže být tvrdý a násilný (ač v dnešní MMA, grappling éře spíše pohlížen jako sport pro děcka) a stát se v něm může ledacos. Jednou tohohle spolužáka postavili proti většímu a zkušenějšímu soupeři, nechci kecat, jestli to snad nebyl i senpai, který tam občas zavítal, dobře vypadající týpek, kterýmu bylo tak 40+ a vypadal že je ve skvělé formě a vůbec se s klukem nesral. Na karate je něco, kde se tohle vyšší vedení konstantně snaží tlačit vás kupředu, dávat vám výzvy skrze to, že dostanete pořádně na prdel, abyste měli motivaci být silnější. Ale po tomhle výprasku pohmožděný spolužák, na naléhání rozhořčené mámy, skončil, nebo respektive ona to tam šla ukončit. Byl to mladej kluk, jako já. Zatímco s dalším spolužákem jsme byli jen zelenáči a max se chytali do různých škrcení, skoro vždycky to byla otázka toho, jak je kdo velikej, než se tedy začalo spárovat na ostro, žádný chrániče, kopy a tak, často to bylo jen jakej pás a zkušenosti člověk má, jak velikej je. Taky je zajímavý, že se tam setkávají různý druhy lidi, někteří pochází ze zaopatřeného zázemí, někteří, třeba náš trenér, kterej byl taky relativně mladej, byl obyčejnej týpek, co pracoval s lopatou, ale jemu právě jakoby ta razance chyběla, razance, kterou jsem viděl u těch vyšších senpaiů, co se tam občas objevili a museli všem ukázat. Ale zpět k filmu, Casey se dostává více a více do pozice proti senseiovi, ten mu totiž zabije psa a posléze mu za něj dosadí německýho ovčáka, hrdinu vydírá, protože na něj má kompromitující materiály, kdy Casey nedopatřením zabije muže, sensei se ho snaží využívat k tomu, aby mu Casey dělal účetníctví atd. Caseyho jediným pravým spojencem uvnitř se stává jediná žena, Anna, která je současně nejlepší ze všech, ale sexismus senseie nutí ji držet navždy jako brown belt. Casey, který v jádru není špatný týpek, y' know, good cunt, naváže s Annou pouto, nicméně ta si přeje, aby, pokud možno, odešel, zmizel a už se nevrátil. Je fakt, že ten výjeb se zbraní v závěru jsem tak nějak čekal. Ale jako film je to slušnej bizár, pokud se nepletu, jedna z oblibených Eisenbergových rolí, stejně jako oblíbená spolupráce s režisérem a scénáristou Rileym Stearnsem. Přál bych si, aby něco podobnýho natočili v hlavní roli s Craigem Jonesem.

Kde mám asi tak začať. Po klasickej dvadsaťminútovej odysee ohľadom výberu pútavého filmu z Netflixu, padla voľba na málo pravdepodobnú krimi komédiu s Jessem Eisenbergom. Hneď Vám poviem, že po hereckej stránke od Jesseho dokonale zahranú. Tu nešlo vytknúť jedinú maličkosť. Ale hoci som sa párkrát dobre zasmial, nemyslím si, že ide o komédiu. Napriek tomu, pecka do šéfovho krku a vlastne celá “nemecko-metalová” časť bola skvelá, počnúc lakťovou lekciou. Nečakaný moment. Film je ale dráma, krimi dráma. Je to film o nesebavedomom utiahnutom chlapcovi, ktorý sa zaradí do nesprávnej skupinky magorov a násilníkov. Niečo ako keď sa mladí zakomplexovaní zasrani pridávajú ku Mazurekovcom. Nie je to nereálny príbeh. Takýchto chlapcov sú stovky, tisíce, len tento je zvláštne umelecky podaný. Stále neviem čo si mám o filme ako celku myslieť, ale rozhodne neľutujem jeho pozretie. No a keďže dve hviezdy dám bez váhania samotnému Jessemu a minimálne jednu si zaslúži film ako taký, tak pod tri ísť nemôžem. Lenže za koniec, ktorý ja žeriem všetkými desiatimi, dám štyri a stojím si za tým. Zvláštny film, uznávam. Tak kopnite do toho päsťou.

Slabý a ustráchaný účtovník Casey sa stane terčom útoku bitkárskeho gangu a to sa stane príčinou jeho vstupu do kurzu sebaobrany. Spočiatku v bežnom kurze karate objavuje podivné správanie jeho členov a sektárske maniere ich senseia. Postupne odhaľuje, že od začiatku bol obeťou. Produkcia je dobrá a Jesse Eisenberg stvárňuje utiahnutého Caseyho výborne a Alessandro Nivola je tvrdý sensei. Výsledkom je tarantinovský príbeh podobný Kill Bill ale bez katany. Riley Stearns samozrejme nie je Tarantino, ale v tomto filme sa mu celkom podarilo ho napodobniť. 75%

Překvapila mě silná thrillerová satira namísto lehké komedie, kterou jsem očekával po shlédnutí traileru. Po prvním shlédnutí jsem proto byl maličko rozladěn se svými očekáváními. Nicméně po druhém a vícerém shlédnutí si uvědomuji, jak mi tento netradiční film uvízl v paměti a svou brutální a absurdní subverzí mě nutí se k němu stále vracet. Myslím, že většina publika, která nepraktikovala žádné tradiční bojové umění a též optimálně již nepraktikuje, aby se spoustě rysů kultu mohla patřičně zasmát, nedocení všechny ty ingredience, které jim byly naservírovány.

Nie je to v pravom zmysle komédia, aj keď situačne sa možno zasmejete, alebo skôr pousmejete. Viem si predstaviť, že skúsenejší režisér - scenárista by z toho vedel spraviť poriadny nárez. Bojového umenia ako v martial arts filmoch sa tu nedožijete, nech vás názov filmu nemýli. Napokon tvorcovi o to asi ani nešlo, alebo na to nemal "gule" a tak obsadil do hlavnej úlohy komika. Príbeh, aj keď jednoduchý, nebol na zahodenie a celkom milo sa na to pozeralo.