Tirant Lo Blanc (2006)

Tirant Lo Blanc (2006) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:2006
Žánr: Dobrodružný
Země: Itálie, Španělsko, Velká Británie
Režie: Vicente Aranda
Délka:122 min
Hodnocení:3,7/10

Sledovat Tirant Lo Blanc online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Tirant Lo Blanc

Proslulý rytíř Tirant přijme pověření byzantského císaře, aby osvobodil Konstantinopol od tureckého obléhání. Vynalézavý stratég a jeho muži se neobávají turecké početní převahy a nezklamou naděje do nich vložené. Umí vítězit a zvítězí. Chtěl by také získat nejcennější trofej a tím je pro něj panenství Carmesiny, dědičky byzantské říše.

Témata

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (25)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

m.krudenc ★☆☆☆☆

Opravdu neuvěřitelný film. Mohu konstatovat že je to příšerná blbost která stojí zahlédnutí. Nevím, jestli šlo o spiknutí panen nebo o spiknutí tvůrců, že vytvořili něco tak ukrutně podivného. Upřímně dost dobře nechápu, jestli to mělo být něco erotické nebo legračního. Hlavní hrdina byl celkem pohledný, ale chudák z toho vyšel jako největší blbec. Hrozně dlouho se snaží uhnat krásnou princeznu a nejde to. Při útěku od ní z pokoje si zláme nohy a ona se s ním nakonec vyspí za asistence celého dvora. To byla tak neuvěřitelná scéna - to se musí vidět. (soulož alá invalidní přivázaný princ).

Zdroj: ČSFD.cz (2015-06-27)
Mitch645 ★☆☆☆☆

Zpočátku to vypadalo, že z toho bude průměrné béčko, ale později se z toho vyvinula nehorázná stupidita s dialogy na úrovni jihoamerických telenovel (ne-li horší). Rozmazané bojové scény byly opravdu "úchvatné" a ještě lepší byla scéna odpanění princezny. Nejsmutnější na tom je, že se tvůrci tváří, že to celé myslí opravdu vážně. O císaři mluvili jako o panovníkovi svaté katolické říše, přičemž každý člověk trochu znalý historie ví, že východořímská (byzantská) říše byla řeckého vyznání. Doporučuji všem vyhnout se tomuto filmu širokým obloukem. Jednu hvězdu dávám jen za ucházející hudbu.

Zdroj: ČSFD.cz (2012-02-13)
Zyne ★☆☆☆☆

no, to teda byl zazitek. prepnuto na to v tv jen ciste nahodou a nechano ze zacatku jako kulisa k praci na pc. neco me ale tahlo k tomu se na to i divat. a kdybych vedel, co nebo kdo to neco byl, tak mu lisknu (: v tomhle filmu je spatne uplne vsechno a dokonce i zabery na hezke nahe mlade holky jsou udelane tak, ze to proste nikoho nezajima. co za bridila natoci hezke mlade divky tak, ze to nezajima hezkeho mladeho kluka (: prikladam to asi senilite pane Arandy, film skutecne pusobi naprosto impotentne ve vsech ohledech, vrcholem jsou bitevni sceny... jedina hvezdicka za vtipne odpaneni a za Charlieho, ktery se aspon trochu snazi a je to sympatak i v tehle chujovince

Zdroj: ČSFD.cz (2012-02-09)
JackieBliz ★☆☆☆☆

Hvězdička za to, že jsem se náramně pobavila nad trapností filmu. Hrdinný rytíř, co má zachránit blaho národa - ale ejhle, on občas omdlívá. To nevadí, jeho nastávající má zase problémy s nosem! V pohodě, nic se neděje, na všechno jsou lidi! Ještěže má princezna tak sexuchtivé dvorní dámy, nevinnost sama. A když se vám náhodou před prvním pohlavním stykem zlomí obě nohy, nebojte se inspirovat filmem a přivolat si kamarády, ať vám s tím pomůžou! Proč?! Proč jsem se na to dívala!?

Zdroj: ČSFD.cz (2012-02-08)
Bouffon ★★☆☆☆

Jako reakci na pád Konstantinopole (burcování hrdinného křesťanského ducha) začal psát valencijský rytíř Joanot Martorell epický románek Tirant lo Blanc, který dokončil a vydal roku 1490 další Valenťan Joan de Galba. Hlavní gerój je sprsknutina tří osobností :
1. Roger de Flor – drsný a zkušený válečník (1266 – 1305) a bývalý templář. Byzantský císař Andronikos II. jej pozval aby spolu s Katalánskou společností (tlupa „mírumilovných“ klučíků) zahnal zle dotírající turecké uzenáče. Přijal ho do rodiny a dal mu za ženu svou neteř. Jemu se skutečně podařil roku 1304 ojedinělý čin, totiž odražení předchůdců Šeredezády, což byla pro skomírající říši vzpruha. Ale intrikami (Benátky a Janov) se mu nepovidlo další úspěchy zopakovat. Musel odejít do důchodu a nedostal řácky zaplacíno ani na žold pro své klučíky. Tak si to vybíral po svém a plenil co se dalo. Nový císař Michael se jej rozhodl pozvat na přátelskou návštěvu k vyjasnění sporných bodů – těmi byly zmasakrování jeho a kámošů, co měl s sebou (asi 1400 lidí). Katalánská společnost ovšem „prosperovala“ dále a patřičně se za vraždu svého vůdce a soukmenovců císaři odvděčila divokou a dlouhotrvající válkou s obvyklými jevy (vraždění, plenění, znás…obování svého majetku etc.).
2. a 3. jsou samotní autoři, kteří vdechli postavě Tiranta životnost tzn. smyslnost, sarkasmus, praktičnost (pánové byli lupínci své doby).
Nápad, natočit film z této epochy byzantské říše je jedinečný ale…nedokážu posoudit zda se tvůrce filmu držel doslova předlohy dvou šoumenů. Je to buřt, jestli jo nebo ne, byla to blbost. Vždyť tam nikdy nebyli a psali s odpuštěním zábavné ptákoviny pro svoji dobu. A jak má divák uhádnout dle čeho je to točeno. Navíc provedení je opravdu otřesné. Císařovna je nadržená rašple, z bitev a soubojů by publiku praskla roura a erotika? Checht…propiska se svlékající se babou je rajcovnější.
Chtělo to – trochu prostudovat historii, řácký příběh a scénář jak z partesu (zde by měl tvůrce volnost, je to poměrně chaotická epocha) klidně tam vnést smyslnost a sarkasmus z románu (i nějaké prc/milov/ačky by se vešly), slušný ranec Hyperpyronů a dílo – historická drsňárna mohlo ohromit. Dvě hvězdy za dobrý nápad a netradiční tématiku – a Vicente Arando, až tě zase něco napadne – řekni to Michaelu Mannovi.

Zdroj: ČSFD.cz (2011-08-22)