The Open House (2018)

Technicky vzato se jedná o slušně natočený film v nádherném, atmosférickém prostředí. Tím ovšem veškeré klady končí. Především se nejedná o horor (i když by se to tak mohlo zpočátku jevit), ale rodinné drama (smrt v rodině, finanční tíseň) postupně se proměňující v thriller (dění v domě) a zakončené totálním mindfuckem - nebudu spoilerovat, aby, kdo dosud neviděl, nebyl o to překvapení připraven. Ono by až tolik nevadilo, že se vlastně v závěru nedozvíme nic, protože ani předtím ten příběh nebyl až tak napínavý či originální, abych při závěrečných titulcích vyskočil a začal křičet "co se to vlastně stalo?", protože mi to bylo vlastně jedno. Vlastně mě ten závěr docela pobavil jako důkaz nikoli sofistikovanosti tvůrců, ale jejich bezradnosti. Ovšem je pravda, že jsem to nečekal.

Hrozný film. Myslel jsem, že horory od Netflixu budou mít alespoň nějakou kvalitu, ale v tomto případě to tak není. Film nemá jasný děj, atmosféra je naprosto nepříznivá, psychopat je naprosto nedostatečně propracovaný, nejsou tam žádné strašidelné momenty, postavy jsou hrozné a herecké výkony taky. Zkrátka, dávám mu jedničku a jsem štědrý.

SPOILERY "Co udělat horor o open house tématu?" "Jo, to je dobrej nápad. A narvem tam všechny možný podezřelý, co jsme kdy v hororech viděli. Pošahanou sousedku, sympaťáka odvedle, někoho z rodiny, poltergeista, šílenýho vraha, bejvalýho obyvatele domu a ducha zemřelýho otce. Kdo bude vrah, vymyslíme časem." Na začátku natáčení: "Tak co, vymyslelas kdo bude vrah?" "Nic mě nenapadlo." "Ok, tak to prostě neřeknem a budem tvrdit, že v tom je to kouzlo toho filmu." Takhle nějak si představuju brainstorming režisérský dvojice. No co. Potenciál to mělo slušnej, ale ve výsledku ve Vás film po skončení vyvolá touhu prohodit ovladač televizí.

Máma i syn v rámci haunted-house subžánru ne úplně typickými, příjemně civilnímy postavami, a i to chladné horské prostředí je vítaným osvěžením věčně propíraného tématu. Ale skoro celý film stojí na samoúčelně napínavých scénách, které nic neodkrývají a příběh nikam neposouvají. Protože tam skoro žádný příběh není, což potvrdí i možná překvapivě uzavřené, ale naprosto nedovysvětlené finále. Odfláknutý scénář.

Bezprostředně po dokoukání filmu jsem měl popravdě chuť hodnotit max jednou hvězdičkou, ale druhej den se mně furt film vkrádal do hlavy a až potom mně došlo, jak speciální film tohle vlastně je. Tvůrci se s tím prostě nesrali, nedali nám žádnou odpověď, kterou jsme chtěli, a hlavně žádný zadostiučinění, úlevu, nic... Tak to žel někdy chodí aji v životě, a nejhorší na tom je, že se velmi pravděpodobně dějou i přesně takový případy, jako ve filmu, a ta pachuť je po tom uvědomění pěkně hořká...