The Night Before Christmas (1905)

Na němých devíti minutách prostý popis idealizovanéThe Night Before Christmas, kdy se nám představí jak svatý Mikuláš (nikoliv Satan Klaus, nikoliv sprostá reklama na cocu) vyrábějící a rozvážející dárky, tak rodina s dětmi, které ony dárky netrpělivě vyčkávají. Tato prostota a nevinnost napomáhá Vánoční atmosféře a kouzelného zážitku z díla. Především pak scény s Mikulášem v sobě mají více fantazie než třeba mnou naposledy viděnáCGI Alenka(což spojuji především proto, že jsem ji včera shlédl, pointa ale je, že jsem měl krásnou příležitost vidět hned po sobě počítačem generovanou animaci v rozvoji a praktické efekty počátku minulého století). Atmosféře napomáhají i prokládané textové snímky s říkankami typu:The stocking were hung, / By the chimney with care. / In hopes that Saint Nicholas / Soon would be there.I přes tyto příjemné a oku lahodící detaily se však přiznám, že jsem při sledování cítilbarthesovskoumelancholii ze Světlé komory, kterou autor cítí při sledování filmů s již dávno mrtvými herci, sledování fotografií již s mrtvými modely, nebo při poslechu nahrávek již mrtvých zpěváků (nemám k dispozici český překlad,henceoriginál:en sorte que je ne puis jamais voir ou revoir dans un film des acteurs dont je sais qu’ils sont morts, sans une sorte de mélancolie[125]). Ačkoliv toto není ve filmech nijak zvláštní záležitost (herci prostě umírají,what a relief), tak zde se mě to dotklo mj. i proto, že celá tato ideální rodinka včetně těch účelně roztomilých dětiček při polštářové bitvě pravděpodobně už tak ideální ani roztomilá dávno není.

Krásný vánoční příběh i pro dnešní dobu, který ukazuje, jak vypadá vánoční čas, kdy se celá rodina sejde u jednoho stolu, a hlavně, jak pracuje Santa Claus, který je tu pod mnohem známějším jménem Svatý Mikuláš. Celé je to zaměřeno především na děti, které jsou kromě Svatého Mikuláše v popředí. Takže slavnostní štědrovečerní večeře, hajdy spát, kdy děti spíše lumpačí, a ráno překvapení. Nic víc, nic míň. Na krátkometrážní film to však v plné zřetelnosti stačí. Zajímavé je použití animace jízdy Santa Clause na saních.

Film Předvánoční noc je příkladnou ukázkou konvenční uhlazenosti společenského uspořádání. Edwin S. Porter nafilmoval vánoční báseň Clementa Clarkea Moorea a rozšířil čas vánoční pohody a lásky mezi lidi. Dobrotivého starce Santu Klause hraje Henry S. Eytinge. Je to líbezné a dokonale naplňuje účel svého určení.

Dneska druhý filmek s vánoční atmosférou co jsem zhlédl společně s "Santa Claus". Na devíti minutách se nám představí Santa Claus jako výrobce hraček, který je společně se soby, (které táhnou sáně) dopraví až dětem domu. Santa si vyleze na komín a spustí se s pytlem až do domu, aby potom na děti mohlo čekat to skvělé potěšení na které tak dlouho čekali....mimochodem abych nezapomněl, musim ještě vyzdvihnout dobrý vánoční hudební doprovod. P.S. co měl znamenat ten Santa Clausův prst v nose?:D

8 minutovy roztomily vianocny filmik zachycujuci vyrobu hraciek samotnym santa clausom, ukladanie deti do postele a ich vyvadzanie v posteli, cestovanie na saniach zo sobim zaprahom(to nemalo vobeec chybu, na papierovych maketach krajiny chaoticky hupu male hrackarske soby a tahaju sanky krizom cez krajinu:), lezenie cez komin a velke prekvapenia deti a rozbalovanie darcekov. velmi mile. najstarsia vianocna rozpravka ako som kedy videl, ak nie vobec najstarsia.