The Kiss of the Vampire (1963)

Hammerácka upírovka bez Cushinga i Leeho, ktorá sa väčšinu času dosť ťahá. Nejaký novomanželia sa dotrtkajú na svojej prdmašinke niekam do bavorského mestečka, ktoré tradične obchádza des z neďalekého zámku. Vraždenie upírov síce uvidíme hneď na začiatku, ale potom už trvá dlho než k niečomu dôjde, až na to keď si drsný upírobijec vypáli uhryznutie ohňom ako Rambo ( ale to robil Cushing tiež ). Zaujímavé to začne byť až keď ženíchovi ukradnú nevestu a všetci mu potom tvrdia že žiadnu nemal a iba sa ožral na párty. Zvláštne bolo že tam vlastne celý film pobehuje iba jedna náhodná zubatá upírka a zbytok záporáctva sú akoby len obyčajný kultisti. No a napokon prichádza srandovný záver keď borec začne vyvolávať satana a na upírsky kult priletí roj plyšových netopierov proti ktorým si ani neprdnú. Čierna mágia zachraňuje deň, to sa až tak často nevidí.

Rozkošná naivňoučká Drákulovinka s dementním příběhem, shovívavě úsměvnými herci a natroublým finále. Pro mě však celoživotní naděje, že tak sympatický druh homo upiris kdesi tajuplně dříme neboť v koalici se zásadovým a charakterním Satanem by jistě sestavili silnou krvesajnou armádu schopnou snadno a navždy vymýtit zločinné církevní spolčení v čele se senilním bohem jakožto zlosynem nejvyšším.

V čem jsou některé hammeroviny lepší než ty slabší, když mají stejné produkční hodnoty (výprava, kostýmy, hudba...) a pokaždé jde spíše o estetický a nostalgický zážitek, než o děsivou hororovou jízdu? V postavách a jejich hercích, a ve scénáři a režii, která všechny aspekty příběhu nastaví a sladí do dramaturgicky funkčního celku. V této hammerovině Dona Sharpa funguje všechno jak má. Přestože to není děsivá hororová jízda, cítíte tichý strach lokálních obyvatel sužovaných temnotou, respektujete vznešeného hlavního upíra, prožíváte bezmocnost hlavních postav a spoléháte na místního “Van Helsinga”, že jim pomůže. Přestože je ochlasta, je ze všech postav nejlidovější, nejodhodlanější a nejméně bojácný.

Vyborna hammerovka, film v ktorom o upire az tak nejde: Brojler! skor ide o boj o vlastny zivot. Koniec Brojlera! Treba vyckat, lebo prva polka sa dost vlecie, potom uz film ma tempo. Skoda len strasidelnej atmosfery, ta skor nefungovala ako fungovala a tie netopiere boli gumenne, co dost zrazilo moje hodnotenie filmu : 52 %

Hammer.Čistokrevný produkt tohoto fenomenálního britského studia se vším, co k tomu patří - v tom dobrém i (bohužel) zlém. Film je to ale zábavný a velice dobrý. Kdo by to byl tušil, že v Bavorsku se na hradě "christopherleeovského" aristokrata (ta podoba s ikonou Hammeru je více než zjevná, tvůrci ho tam nejspíš chtěli, ale asi měl jinou práci) skrývá tolik rozkošných mladých sexy upírek; kromě hlavní hrdinky, o kterou celou dobu jde, jsou všechny nesmírně půvabné. Kladivářské studiové Bavorsko je přesně tak atmosferické, jak se od gotického hororu očekává - bouřky, déšť, mlha, sychravo v lese leze až z obrazovky. Krev je zářivě červená (pohříchu je jí strašně málo) a málomluvný bijec upírů solidně charismatický. Nóvum je averze upírů pouze vůči přímému dennímu světlu, když je pod mrakem, tak jim to nevadí, a třebaže profesor Zimmer tvrdí, že to jediné jim ublíží, funguje na ně i česnek, kříže, prostě klasika. První polovina filmu s tajemnými náznaky, kdy ještě není jasné, o co přesně půjde, nemá jedinou chybičku, bohužel s přibývající akčností se všechny atributy pomalu vytrácejí; naštěstí nevyprchají všechny. Závěr je proto poměrně uspokojivý, i když stručný a zbytečně zkratkovitý - a gumoví netopýři roztomile nerealističtí. Zkrátka chyběla nějaká dlouze zapamatovatelná scéna, něco navíc, něco extra - a přitom byly možnosti (třeba při rituálu toho vampýrského kultu)! Takto jde jen o nadprůměrně dobrý film, kterému k dokonalosti chyběl uspokojivý závěr - anebo účast Cushinga a Leea v jejich obvyklých úlohách. To by potom byl biják!