The Hunter (2011)

Moje najobľúbenejšie vyhynuté zviera. A možno tam furt niekde je. Thylacine je snáď jediný mýtus, na ktorý verím.
V Paríži v Grande Galerie de l’Évolution majú aspoň figurínu, chystám sa jak sa bude dať. Teda už som tam bol, ale nestihol som otváracie hodiny. Kúsok odtiaľ je reštika, kde natáčali scénu s fontánou do filmu Mníchov. Majú tam najlepší šalát, čo som jedol. #horriblovetipy #saladecomplet

Jediným kladem filmu je Willem Dafoe, který to tahá nahoru. Zápletka filmu, do které ani nepočítám hon na tygra mě absolutně nezajímala. Možná kdyby se film soustředil pouze na hlavního hrdinu a nezabýval se zbytečnostma (rodina - ano je to tak - je zbytečná) by možná film byl daleko lepší. Takhle je to průměr. 50%

The Huntersa nesnaží o outdoor dobrodružstvo ani o thriller. Linka hľadania vzácneho a skoro určite vyhynutého zvieraťa Willemom Dafoe postupne ustúpi novej linke zbližovania sa s rodinou, ktorá je preňho v nehostinnej lokalite útočiskom a možno prísľubom novej, zmysluplnejšej životnej etapy. Film má vybornú atmosféru a je nepredvídateľný, ale tiež akoby si nebol istý, čo je pre jeho dramatický a myšlienkový oblúk podstatné. Nakoniec sa z neho stáva mierne filozofická, mierne existencionálna a mierne ekologická dráma, ktorá minie svoj cieľ.

Možné spoilery!!!Pátrání po tasmánském tygrovi nese bohužel všechny znaky, které mně byly vždy proti srsti. Tím hlavním je úplně (pod) průměrný scénář, který je naprosto nudný a nepřináší zhola nic nového. Chápu, že asi museli tvůrci naplnit nějak přiměřenou stopáž filmu, ale to se jim evidentně nepovedlo. Tak se dočkáme klišovité vložky s místními aktivisty, podrazy ze strany „zaměstnavatele“ a citového sblížení …… Tohle já fakt nemusím. Natočit tenhle film, jako souboj muže a zvířete, jo to mohla být úplně jiná káva. Příroda je nádherná, až čarokrásná a Dafoe má pořád to charizma a koule, aby dokázal zahrát skoro všechno. Jenom kvůli těmto dvěma faktorům tak dneska šoupnu za tři.

Tazmánská pátračka se zmateným Dafoem a odporným střihem! Tak by se dal shrnout tenhle film do jediné věty. Problém je v tom, že si tohle říkáte po celý film, kroutíte hlavou nad těma plkama, tou jeho rolí náhradního otce rodiny, který občas chce zmizet na dvanáct dní, ale vrátí se hned večer. Postupně ale sesbíráte jednotlivé střípky skládačky souboje mezi přírodníma hipíkama a ekonomickou situací obyvatel, touhou megalomanských korporací ovládnout trh s výrobky, které mají spasit lidstvo a... a na to si přijdete sami. Celkově špatné filmové provedení však přestanete řešit, až přijde ten odzbrojující konec, kdy si to zvíře samo uvědomí, že když chcípne, tak už nikdo nikdy nikoho do Tazmánie nepošlou, protože právě v opačném případě budou posílat další a další Huntery, jen aby práce byla splněna.