The Executioners (2018)

Home invasion coby subžánr mám docela rád, jen je velká škoda, že většina těchto filmů nedisponuje příliš velkým rozpočtem ani zrovna originálními zápletkami, takže se vám řada z nich brzy začne slévat v jedno a ve skutečnosti vám ani nenabídnou žádnou pořádnou a dech beroucí podívanou. Většina z nich má totiž podprůměrnou kvalitu (samozřejmě existuje i dost těch kvalitních) a bohužel tento film patří mezi ty slabší.    Giorgio Serafini vsadil všechno na jednu kartu. Peněz moc neměl, takže si nemohl dovolit kvalitní gore ani množství scén s nějakou tou brutalitou – natož o nějakém drsném znásilnění si taky můžeme nechat jen zdát. Takže divákovi naservíroval pár polonahých děvčat ve spodním prádle nebo nahoře bez, trošku té krve, jednu useknutou hlavu, podříznutý krk a šíp v břiše. Žádná hitparáda se tedy nekonala a tím trumfem bylo obsazení hereček Natalie Burn a Jemmy Dallender (ta si zahrála ve I Spit on Your Grave 2), které měly nalákat diváky na svá jména.    Trojice násilníků s pomalovanými obličeji se taky zrovna moc nepředvedla a tak nám tu zbývá už jen nezvaný host s tichou střelnou zbraní. Jenomže vytvořenou atmosféru i náznaky surovosti dost sráželi samotné herecké výkony většiny zúčastněných. Moc jsem jim to utrpení, ponižování ani následnou pomstu nevěřil. Navíc neměli pořádně co hrát – sem tam vypustili nějakou tu drsnou hlášku a jinak tam postávali jak dřeva. A ty dvě již zmiňované herečky to prostě samy utáhnout nemohly. 30%(06.11.2022)

Americký snímek „The Executioners“ patří mezi ty slabší kousky, které ze zámoří přicházejí, ale takové, jež v sobě mají určitý potenciál, jež b se dal využít. V jejich případě ale k využití nedošlo a v konečném důsledku se prostě jedná jen o další horor, který zůstal promarněnou šancí. Ale je fajn, že zde jsou tvůrci, kteří se pořád snaží, něco v sobě mají, a třeba se díky kritice zlepší. I když je pravda, že Giorgio to zatím moc dál nedotáhl.(14.09.2018)