Temný stín nad L.A. (2002)

Dark BluerežiséraRona Sheltonaz roku 2002 predstavuje pomerne nevýraznú, ba až stereotypnú kriminálnu drámu o korupcii v polícii, ktorej sa vzoprie jeden poctivý strážca zákona. Samozrejme, okrem korupcie bojuje aj s vlastnými démonmi a pri vyšetrovaní uplatňuje svojské metódy. Príbeh s policajtom Eldonom Perrym (stvárnený obstojnýmKurtom Russellom, ktorý je jedným z mála výraznejších prvkov filmu) uprostred, odohrávajúci sa v Los Angeles súbežne s kauzou bitky Rodneyho Kinga na začiatku deväťdesiatych rokov dvadsiateho storočia, sa možno snaží "robiť veci inak", ale ak tomu tak naozaj je, vo výsledku to, bohužiaľ, nevidieť. Snímka je, naopak, v mnohom nevýrazná až tuctová, pričom divák pri jej sledovaní veľmi rýchlo nadobudne pocit, že v tej či onej podobe Sheltonovo dielo už videl. Nemožno si pomôcť, ale filmu skutočne chýba viac originality. Práve stereotyp, ktorý so sebou prináša, je tým, čo mu nedovoľuje prekročiť prah priemernosti. A pritom disponuje aj viacerými pozitívami, ku ktorým čiastočne patrí herecké obsadenie (nielen Kurt Russell, ale hneď niekoľko známych tvárí) či losangelská výprava v spojitosti so žlto-oranžovo ladenými farebnými tónmi kamery.Dark Blueale nepatrí medzi filmy - či už žánrovo alebo všeobecne -, ktoré by niečím nadchli. A hoci dielo Rona Sheltona vo svojej podstate nič nekazí a je aj celkom obstojne natočené, škodí mu jeho priemernosť a nevýraznosť.

Ukázková krimi jako z osmdesátek o policejní úplatnosti a hrdinovi, který to nakonec všechno udá, jenže je to vyrobeno v roce 2002. Prvoplánové, myšlenkově ploché, se šablonovitými postavami, ale hlavně absolutně bez napětí. Hlavní hrdinný policista má problémy s alkoholem, s manželkou a se synem, ale tady je to vyzní jen jako samoúčelný dramaturgický prostředek. Konec by měl korunovat dílo, ale tady to končí vykecávkou do ztracena. Hrome tehdy to tak asi mohlo projít, ale dneska je to jen pro dobové fandy.

Takový Training Day bez dobrých herců, ale s uvolněnější atmosférou. Za půl roku nebudu o filmu vědět, ale Ron Shelton to natočil jakoby víc uvolněně a zábavně. Kurt Russell pořád válí, i když to není Danzel, a tehdy byl Scott Speedman taky v kurzu. Posledních 20 minut je sice dost splácaných, ale jako dobrý thriller/kriminálka na odpoledne to splní účel dokonale.

Jak si Kurt Russell cvaknul lístek do pekel. V parádní morálně prohnilé ayerovce v těch správných momentech akční a tak akorát ukecané. Filmografii Rona Sheltona jinak nemusím ale tohle se mu hodně povedlo ! Za zmínku ještě stojí nadžezlý soundrack Terence Blancharda, pouze trubka a piáno. Decentní a nadmíru působivý.

Odehrává se to na pozadí nechvalně známé kauzy zbití Rodneyho Kinga policisty v roce 1991 a následných masivních násilných protestů v L.A. a já se na to náhodou poprvé podíval dneska, kdy máme čerstvě za sebou zabití George Floyda policistou a následné masivní násilné protesty. Je strašidelný vidět, že se za 30 let nic nezměnilo... Rok po Training Day vyrukoval Ayer s další výživnou a dobře obsazenou storkou o (ne)zkorumpovaných fízlech prohánějících se v losangelských ulicích. Recept je podobný, zkorumpovaný mazák vs nováček se svědomím, ale přes kopírák se rozhodně nejede, je to spíš antiteze, viz. silně odlišný závěr. Sheltonova režie není tak výrazná jako Fuquova, ale vinu za to, že film poněkud zapadl, bych neházel na něj ani na nikoho jiného, to se prostě stane. Žánrový zářez je to solidní a speciálně se mi líbilo, jak to pracuje s policajtskou nadřazeností.