Superdívka (1984)

Celý je to pochopitelně stupidní, ale film si je svojí stupidity plně vědom a na žádný velký umění si nehraje - na rozdíl od neméně dementních "moderních" komiksových adaptací. Díky Goldsmithovi všechno skvěle zní, na Helen Slater je (jako vždy - Ruthless People) radost pohledět ve všech třech jejích verzích a čarodějnice dodává/aj potřebnej humor pro případ, že by někdo náhodou pochyboval, jestli tohle někdy někdo zamýšlel vážně. Celkovej dojem jen trochu kazí nepříliš povedený efekty, který místy působí jak něco ze Zakázaný planety. Hodnocení za director's cut verzi.

Nevím, co tvůrci fantasy filmů pořád mají s těmi kameny. Tady hraje klíčovou roli šutr zvaný omegahadr, který slouží jako zdroj energie ve „vnitřním vesmíru“. Nejdřív jej šlohne nějaký Zoltar a pak ho zašantročí superblbka Kara. („Znám tu rovnici, jenom ji nějak nenosím v hlavě.“ Ve světě, kde mladá děvčata ze všeho nejraději hovoří o přirozených logaritmech, nebude Kara asi patřit právě k intelektuální elitě.) Přesto se jej vydá hledat právě ona. V sázce je hodně, protože bez toho omegahadru by enkláva Argo City během několika dnů zanikla. Děva se na cestu vydá v modulu oblečená v noční košili, která je ve vnitřním vesmíru zřejmě ženským společenským oděvem. Cestou se však musela převléknout – což ve filmu bohužel neukazují –, protože když přistane na Zemi, má na sobě super oděv, který jí umožňuje létat vzduchem. Další děj se odehrává na Zemi. Nějaký chlápek a zrzavá ženská si udělali piknik u řeky, kde též zaparkovali auto. Popíjejí šampaňské, když tu najednou z kosmu přiletí omegahadr a přistane v misce s worchestrovou omáčkou nebo s nečím takovým. Žena, která je čarodějnice a momentálně spekuluje o tom, jak ovládnout svět, okamžitě pozná, že vhodný nástroj k ní právě sám přicestoval. Vůbec se tomu nediv, milý diváku. V osmdesátých letech žila v Anglii spousta čarodějnic a mnohé z nich byly zrzky. Jednu jsem znal a byla dokonce ještě víc sexy, než je ta ve filmu; kromě toho byla mladší. Další osudy Zoltara, Kary, čarodějnice ani omegahadru nechci prozrazovat, jenom předesílám, že scénář setrvává zhruba na stejné úrovni geniality od začátku do konce. Celé je to kardinální pitomost, ale dnes již také docela příjemné nebo aspoň snesitelné retro.

V době meziSupermanem 3aSupermanem 4se zrodil první hraný celovečerák věnovaný Supergirl. Na svou dobu je to slušný spin-off, navíc provázaný postavou Jimmyho Olsena, kterého hrál Marc McClure ve všech pěti filmech. Na osmdesátky jsou tu výborní herci, Faye Dunaway, Peter O'Toole, Mia Farrow... Helen Slater se sice tehdy příliš velkého úspěchu nedočkala, ale u DC později satisfakce přišla v podobně Talie al Ghul vBatmanovi, Lary-El veSmallville, Marthy Kent vDC Super Hero Girlsa konečně Elizy Danvers v novéSupergirl. Pro představu, jak vypadaly adaptace DC komiksů v osmdesátkách, naprostá povinnost.

Komiksový film z čias, kedy tvorcom prišlo oukej zobrať notoricky známu postavu a dať jej ako záporáčku nejakú čarodejnicu, ktorá nemá žiaden predobraz v komikse. Nehovoriac o smiešnych hereckých výkonoch, mizerných efektoch a tupom scenári, ktorý sa viac ako na komiks podobá na generické 80s fantasy.

Lidi, jak u nás, tak v zahraničí z toho filmu dělají nejhorší film a v tom případě, jsem buď slepý a nebo já nevím. Není to nic výrazného a už vůbec ne originálního je to taková nevýrazná a špatně pojatá záležitost, kdy se nám snaží o něco... já vlastní nevím o co se snaží. Prakticky to je zbytečný film, který je lepší než některé filmy Supermana s Christopherem Reevem. Faye Dunaway mi nevadila.... 4/10