Suitable Flesh (2023)

D. Paolise po 22 letech spánku v R´lyehu vrátil ze Záhrobí (From beyond) aby na stará kolena ještě dal možná i naposledy, nějakého toho HPL. Satanžel však již bez Gordona. A je to znáti. On i ten scénář není zrovna nic extra a ještě k tomu dle mé TOP 1 povídky od HPL vůbec. 70min. se skoro nic neděje a ta 3. jest za posl. asi 20min. Nalákal mě právěPaoli, Grahamová (kterou jsem snad odLost in Spacev ničem neviděl) a samoz. Dr.McMichaelsová, maskující se zde chabě pod jm. Uptonová. Neříkejte mi nikdo, že jste si chvílemi nepředstavovali, že tohle je volné pokr.From Beyond,zde již pochopitelně s vyléčenou dr.McMichaelsovou. Sexuální vložky byly úsměfné (já bych samoz. pritlačil a to doslova...nemám rád polovičatou práci, zvláště u filmů, kde je naznačená erotika spíše k smíchu, než co jiného) a ve výsledku, zbytečné. Snad až na 1. Jako pocta zesnulému machrovi S. Gordonovi, to ale na 1 kouknutí neublíží. Potěšil font v koncových creditech, fjenování...hádejte komu? a fakt, že film byl natočen ve formátuCthulhuscope.To bylo asi nej na celém filmu, hehe. Krom světle béžové kožené sukně dr. Derbyové. P.s. pobavilo, že Edward Pickman Derby a Asenath Waiteová z povídky, si zde vyměnili pohlaví. Ono taky ze samotné ultrageniální předlohy zde nezůstalo skoro nic.

Jakožto dlouholetý fanoušek tvorby Howarda Phillipse Lovecrafta vždy rád ocením snímek, který vychází z jeho příběhů. Neštěstím je pro mě fakt, že z těch mnohdy skvělých témat vznikají velmi často horory pochybné kvality, takže mám jen málokdy důvod ke spokojenosti. Suitable Flesh pro mě ale zklamáním nebyl; užil jsem si v něm tu pravou lovecraftovskou atmosféru, fhtagnovalo se o sto sedm a postavy se ocitaly v těch nádherně bezvýchodných situacích, kterými je autor předlohy tolik známý. Po delší době jsem zase viděl Heather Graham, a přestože byl při záběrech zblízka její věk už patrný, stárne velmi pěkně. Co bych za to dal... Naprostou peckou pro mě ale byla účast Barbary Crampton, zkušené to hororové harcovnice a nebojím se říct, královny. Tvůrci filmu mě určitě nezklamali; jistě, mohlo to být lepší, ale já jsem si to i tak užil. / Poučení: Konečně jsem plně pochopil význam parkovací kamery.

Tento snímek přichází s velmi zajímavým námětem, což lze přisoudit předloze Lovecrafta, avšak současně nabízí přímo otřesné zpracování, kdy film působí po celou stopáž dojmem, že sledujete céčkové porno. Herecké výkony jsou někde na úrovni Soudkyně Barbary a pochválit lze snad pouze vzhled dvou hlavních hereček, nad kterými se dá tu a tam pohonit. Zvláště, když se děj točí kolem extrémně nadrženého démona, který je připraven ošukat vše, co vykazuje známky hmatatelného pulsu. Postavy se zde chovají jako v panoptiku. Psycholožka se nechová jako psycholožka, nýbrž jako píča. Vyšetřovatelé se nechovají jako vyšetřovatelé, nýbrž jako banda dementů. Celé to tedy působí velmi divným dojmem a zbytečně to podráží nohy samo sobě. Je to škoda, dostat tuto předlohu ke zpracování někdo schopný, mohl z toho být vynikající horor. [55 %]

Mohl to být perfektní horor. Námět se mi hodně líbil, ale bavila mě hlavně druhá polovina, kdy jsem pochopila všechny principy a začalo jít do tuhého. Škoda toho laciného a skoro až amatérského začátku, kdy sledujete dvě MILFky a jen čekáte na hlavní akcičku, která i přijde. Jako notorický přeskakovač příběhů v pornu se ale za laciný start trošku zlobím, protože jsem místo strachu pociťovala trošku jiného pocity. Druhá polovina už ale byla o dost lepší, psycho-hororová. Hodně se mi taky líbil pořádně beznadějný konec.

Příjemné retro béčko, natočeno jako pocta klasickým lovecraftovským adaptacím od Stuarta Gordona (Re-Animator, From Beyond, Castle Freak atd.). Režisér Joe Lynch (Wrong Turn 2) si vzal na pomoc takové zasvěcené legendy, jako jsou Gordonův dvorní scénárista Dennis Paoli a oblíbená herečka Barbara Crampton, která má ve svých 64 letech pořád šmrnc, stejně jako její o 11 let mladší kolegyně Heather Graham, a udělal dobře. Jejich účast mě zahřála u srdíčka. Také hudba místy trochu evokuje Richarda Banda, k plusu jde i slušná krvavost a nějaké to menší gore. Akorát děj si tady získával mou pozornost hodně pozvolna. Tedy ne, že bych se při sledování nudil, ale pořádně se mi film začal líbit až zhruba v poslední třetině. Do té doby mi to připadalo často nelogické a hlavně příliš sterilní, s nevýrazným televizním vizuálem. Přesto pozitivní pocity nakonec převládly. Gordonovky mám moc rád a tenhle kousek mi je v dobrém připomněl. 3,5*