Stěkljannaja garmonika (1968)
Sledovat Stěkljannaja garmonika online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Stěkljannaja garmonika
Skleněná harmonika je filmovou alegorií o osudu umění. Film využívá upravených obrazů světového malířství.Do města přichází hráč na skleněnou harmoniku, který svou hrou přináší lidem do životů vznešenost a krásu, vláda, představovaná mužem bez výrazu ve tváři s buřinkou na hlavě, hráče na skleněnou harmoniku zabila. Město se propadalo do ošklivosti a zkázy, dokud nepřišel nový hráč na skleněnou harmoniku a neprobudil to dobré, co v lidech ještě zbývalo. Lidé zakletí kouzlem muže s buřinkou do podob příšer z obrazů středověkých malířů – Bosche, Breaughela, Arcimbolda a Goyových přízraků se při zaznění tónů skleněné harmoniky změnili do podoby obrazů z doby renesance – Dürera, Pinturcchia a El Greca. První věc, kterou lidé udělají po osvobození z područí moci a peněz chtivého ďábla je, že opraví věž s hodinami, která byla dříve zničena.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (5)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Melancholický snový snímek o zemi spoutané tyranií, kde lidé dali přednost konzumu před zušlechťováním ducha a prosperitou komunity. Jakási poetičtější a více symbolická obdoba Bartova Krysaře. Stejně jako on si i Skleněná harmonika vystačí beze slov. Výjimečnost filmu spočívá v atmosféře, kde se perfektně doplňuje vynikající detailně propracovaná výtvarná stránka s hudebním doprovodem. Celkový dojem: 90 %.(26.02.2013)
Zdroj: ČSFD.cz (2013-02-26)Kromě Gilliama, kterého tu někdo zmiňuje, jsem během koukání myslel na PasážEmpty SpaceszThe Wall. Obklopit se penězi a "nízkými prožitky", které nedovolí vidět pravdu, když jí někdo nese. Jenže, tak jak to vyznívá právě v The Wall: koho za to vinit než sebe sama. Totalitu většinou nezničí touha po svobodě a nošení světla, ale to, že se na ní zaútočí materiálně. K moři do Bulharska a ne na Korfu. Televizi Teslu a ne Panasonic. Auto škodu a ne forda prefecta. Tak teď to máme a máme pořád stejně bídy a zloby. Pořád je nám sdělováno, co si myslet o tom a o tom. A mezitím pobíhají věrozvěsti s pravdou a cestou pravou. Ale jak zpíval Jahelka:"Já vím, tehle svět snad jednu vadu má, že každej z nás jen tu svou pravdu má."V tomhle jsem skeptik. Za animaci a nápady si to ovšem uznání zaslouží.(19.02.2013)
Zdroj: ČSFD.cz (2013-02-19)V diktatuře se může stát nepohodlným každý, i ten, kdo přináší harmonii, světlo a jas. Zejména ten, kdo přináší světlo. Proto je pěvce třeba umlčet, izolovat, zničit. A to, že někde tančí velbloud, nemusí, překvapivě, znamenat, že je vše dobré. Světlo se nedá zhasit a pravdu umlčet nelze. Snad.(14.02.2013)
Zdroj: ČSFD.cz (2013-02-14)Tvrdá obžaloba utlačovatelských tyranií pod jejichž vedením se lid chová jako zvěř - ve své době na první pohled zdánlivě poplatná komunistickým ideálům a dogmatům ukazujíc despotu jako "kapitalistu v saku" rozhazujícího peníze, funguje však dostatečně univerzálně aby její poselství bylo srozumitelné v jakékoli době či prostředí. Animační technikou mi pak film výrazně připomněl pythonovskou práci Terryho Gilliama. 8/10(14.02.2008)
Zdroj: ČSFD.cz (2008-02-14)Místy až nadpozemsky magické, postavené na propojení malířských stylů a kontrastu barokní passacalie s atonální hudbou. Dokonalá tematická symbióza myšlenky, hudby a obrazu.(10.02.2008)
Zdroj: ČSFD.cz (2008-02-10)