Spartakiáda (1955)

Spartakiáda (1955) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1955
Žánr: Dokumentární
Režie: Martin Frič, Ján Kadár, Bohumil Brejcha, Ivo Novák, Jindřich Puš, Elmar Klos
Délka:88 min
Hodnocení:7,8/10
Sledovat Spartakiáda

Sledovat Spartakiáda online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Spartakiáda

Česká celovečerní reportáž o hlavních dnech I. celostátní spartakiády 1955. Je to třetí a závěrečný díl spartakiádního cyklu (1. díl „Mistři zimních sportů', 2. díl „Mladé dny"). V reportáži jsou zachycena hlavní masová vystoupení na strahovském stadionu i závody v lehkoatletických disciplinách a gymnastice, jichž se účastnili četní zahraniční sportovci.

Témata

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (3)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

WANDRWALL

Je škoda, že se k tak pozoruhodným snímkům, mapujícím nedávné dějiny toho národa musí člověk dostávat tak obtížně.***Každému, kdo má rád optimismus, a padesátá léta 20. století byla i taková, víru v lepší společnost, a padesátá léta se o to snažila tak moc, že třeba minulé desetiletí jim může v tomhle směru jen závidět, tak tyhle filmy vřele doporučuji.***12.3.2011(12.03.2011)

Zdroj: ČSFD.cz (2011-03-12)
ripo

Třetí z celovečerních barevných spartakiádních reportáží zachycuje hlavní dny Spartakiády — dny dospělých. Film zkratkovitě předvádí národopisnou veselici, cvičení mužů a žen ROH, vesnických Sokolů, čínských gymnastů, cvičenců Svazarmu a vojáků, a zároveň podává obrázek o ostatních sportovních událostech, které se v těch dnech v Praze odehrávaly, o mezinárodních střetnutích v lehké atletice a gymnastice. Film však nesplnil očekávání. Obraz slavných dnů naší tělovýchovy je v něm roztříštěn do kaleidoskopicky nesourodého seriálu skizz o vystoupeních cvičenců na několika pražských stadionech. Reportáž je popisná a nepodává přesný a věrný obraz ani o hlavních masových vystoupeních, ani o celkové atmosféře, kterou v hlavních spartakiádních dnech žila celá Praha a celá zem. O TVŮRCÍCH FILMU:Martin Fričnatočil již před druhou světovou válkou řadu úspěšných filmů, z nichž jmenujeme aspoň první zvukové zpracování „Dobrého vojáka Švejka", filmový přepis Gogolova „Revisora" s Vlastou Burianem, film československo-polské produkce podle veseloherního námětu dvojice ruských autorů Ilfa a Petrova „Dvanáct křesel" a dva filmy s Voskovcem a Werichem „Hej rup" a „Svět patří nám". M. Frič zfilmoval i řadu vážných literárních předloh a zbojnická legenda „Jánošík" dosáhla uznání a ocenění i za hranicemi. Po osvobození přispěl Martin Frič svými bohatými zkušenostmi mladé slovenské kinematografii při realisaci filmu „Varúj!". Jeho další film „Čapkovy povídky" byl uveden v roce 1947 na filmovém festivalu v Benátkách. Byla mu za něj udělena cena za umělecké zásluhy. V roce 1950 natočil film „Zocelení", který byl vyznamenán na V. MFF v Karlových Varech Cenou boje za sociální pokrok. Za režii tohoto filmu a za režii veselohry „Bylo to v máji" byl Martin Frič poctěn titulem laureáta státní ceny. K dalším úspěchům patří natočení satirické komedie „Císařův pekař" a „Pekařův císař" a životopisný film „Tajemství krve". U příležitostí desátého výročí znárodnění československé kinematografie bylo Martinu Fričovi propůjčeno jedno z nejvyšších státních vyznamenání — Řád republiky.Jan Rothoslavil na začátku roku 1954 třicetileté výročí práce ve filmu. Od té doby se počet jeho filmů (130) zvýšil. Jan Roth vynikl jako kameraman již v období předválečného filmu. Po roce 1945 spolupracoval na historických filmech „Rozina sebranec" a „Nezbedný bakalář", na Weissově „Uloupené hranici" (1947), na filmech se současnou thematikou „DS-70 nevyjiždí" a „Výstraha" (1954), i na veselohrách „Polibek ze stadionu" (1948), „Racek má zpoždění" (1950), „Slepice a kostelník" (1951) a „Anděl na horách" (1955). S Bořivojem Zemanem pracoval na filmových pohádkách „Pyšná princezna" (1952) a „Byl jednou jeden král" (1955). Prvním barevným filmem Jana Rotha byla veselohra Jaroslava Macha „Ještě svatba nebyla". Natáčení dokumentárních filmů o průběhu I. celostátní spartakiády se zúčastnil Jan Roth jako hlavni kameraman.Julius Kalašje skladatelem hudebních doprovodů k téměř čtyřiceti dlouhým filmům. Ve filmu začal pracovat na jednom z prvních československých zvukových filmů, v r. 1931 „Obrácení Ferdyše Pištory". Z poválečných filmů, na nichž Kalaš hudebně spolupracoval, uvádíme film „Pytlákova schovanka" (1949), „Vzbouření na vsi" (1949), „Císařův pekař" (1951), „Slovo dělá ženu" (1953), „Nejlepší člověk" (1954), montážní filmy „Nejlepší tip" (1951) a „Večery s Jindřichem Plachtou" (1954). S Martinem Fričem spolupracoval Julius Kalaš na všech třech dokumentárních filmech věnovaných I. celostátní spartakiádě; k filmu „Mistři zimních sportů" skládal hudbu a u dvou reportáží z letní části spartakiády měl hudební dramaturgii. Julius Kalaš působí jako vysokoškolský profesor na AMU v oboru filmové hudby.Filmový přehled 21/1956(03.02.2010)(méně)(více)

Zdroj: ČSFD.cz (2010-02-03)
tigre

Člověk má pocit, že sleduje Leni! :)(16.04.2013)

Zdroj: ČSFD.cz (2013-04-16)