Smrtelné historky (2016)

Za mě se jedná o skutečně povedený snímek. Je originální; mixuje animaci, loutky a hraný film, což není obvyklé; každá ze tří částí divákovi něco předává. V první části se objevuje soucit, to že nemáme nikoho odsuzovat, i když nám připadá podivínský. V druhé se ukrývá poselství, že lidé se často ženou za poznáním, a to i přes mrtvoly. A nakonec třetí, která je ze všech asi nejvtipnější nám říká, že často si děláme zkreslené představy, které se nám mohou těžce vymstít. Dobré jak pro dospělé, tak pro dětské diváky.

[SPOILERY!]Nerozvážne spojenétri poviedky, ktoré vyznievajú akoby bola každá spravená za iným účelom. Prvý príbeh je solídnačierno-biela rozprávkao smrti, zatiaľ čo druhý akoby odShanea Ackeraukradnutý, pojednávao divných bytostiach žijúcich v lesehovoriacich nezrozumiteľnou rečou a ten posledný zas podáva uskutočniteľnú smrteľnú, tragikomickú historkuo najhorších mafiánoch v histórii. Prosto zaujímavý umelecký experiment, ktorý má svoje muchy, no svojich fanúšikov si určite nájde.Ako fanatik do stop-motion animácie odporúčam plným dychom.Jedno z tých podarenejších dielok, čo tuzemská kinematografia uzrela. (Subjektívne 4*)73%aZnámka C+...Plus za doplnkové historické mini-poviedky.

Príbehy s kvalitným spracovaním, originálnym vizuálom, menej už svojou originalitou a celkom slabé scenárom. Darmo sú tam dobre natočené pekné postavičky, keď stvárajú nezaujímavé hovadiny. Najviac pozerateľny bol asi prvý príbeh s kaktusom, ale aj tam mi hneď napadlaKrajina půjčovníčků, ktorá však mala košatý príbeh a silné posostvo. Ostatné som zhliadol dosť nezúčastnene, a tak len dve hviezdy.

Povídkový film, který spojují tři historky. Všechny jsou kvalitou alespoň průměrné. Každý má nějakou spojitost se smrtí a nějak těží z černého humoru. Příběhy jsou nicméně kvalitou všechny srovnatelné. Žádná není pětihvězdičková, ve všech mi vadily vykreslené charaktery, které mi přišly ne tak dobře vykreslené, ale animačně a zpracováním bylo vše na jedničku s hvězdičkou. Paradoxně nejzajímavější postavou byl rytíř jdoucí na draka. Toho jsem zbožňoval, protože jsem jeho motivaci naplno rozuměl a ztotožnil se s ní.70%

Už hodně dlouho jsem neviděl něco tak... Divného, někdy v dobrém slova smyslu, někdy špatném, jsou tu tři polívky a pár mikropovídek s lovem na draka, které mají společného to, že jsou velmi dobře naanimované - první kombinuje hrané herectví s cgi postavou, druhá je komplet cgi a třetí loutková - mimochodem, jak cgi, obzvlášť nízkorozpočtové, nemám moc rád, tady je skvělé a to i díky šedobílé, tmavé, barevné paletě. první povídka je... No, je to prostě Budař a mexický trpaslík, ´to na popis docela stačí. Druhá je zas příjemně plná emocí (i když si tak úplně nejsem jistý jakých), je citlivá a má chodící ponožky, co mají místo obličeje světelný zdroj. A tu třetí někdo nejspíš napsal, když si do žil napral mnoho chemikálií veselé působnosti a díval se u toho na Tarantina a pojídal sýrové křupky. I když u těch křupek si nejsem jistý.