Smoochy (2002)

Duhový Rudolf v misi proti růžovému nosorožci Smoochymu, aneb jakobych si po čase vybral další film z programu Festivalu otrlého diváka. Na to, jakSmoochyod pohledu působil jako totální úlet, to ale za mě vůbec nebyl špatný film. Byť možná lehce nevyrovnaný. Zatímco některé pasáže nabízejí režijně i vizuálně kreativní a vymazlenou záležitost, jiné jakoby vypadly z tuctového TV filmu. Námět televizních bavičů pro nejmenší se rozvíjel do vícera zábavných i mrazivých příhod (z nichž vede asi šokující procitnutí na vystoupení pro nacistický sjezd) a všechny ty televizní hudební výstupy s furry kostýmy a levnou papundeklovou výpravou jako ze studiových ČST pohádek upoutají svým otrle bizarním humorem se sarkastickou nápodobou infantilních pořadů pro nejmenší. Pro změnu řada scén se sólem pro drsného a většinou afektovaně namíchnutého Robina Williamsa v akci jako by vypadla z průměrné žánrovky ze světa šoubyznysu, i když pár světlými momenty včetně epického hudebního výstup v parku nad ten průměr vyčnívá. Mimo ně byl ale Williamsův záporák na mě po celou dobu až příliš černobílý a formován dle klasických klišé (a přesně tak otravně na mě působilo i jeho ztvárnění), což může tvořit záměr, ale o to víc podivně vyzní Rudolfův náhlý obrat v jednom momentu bez jakékoliv snahy o vývoj postavy. Pravda, nezůstal v tom sám, akorát těch proměn hned několika postav v do té doby nečekaném činu na mě během vyvrcholení bylo trochu moc. K mimořádnému zážitkuSmoochymutak občas dost scházelo nebo přebývalo, i přes jinak bezvadný barvičkový závěr. Přesto mě ale potěšil a v nejedné scéně jsem se dost bavil, ať už nahlas, s napětím, s kouskem stydlivosti u záměrně trapné legrace či s pocitem, že něco podobného jsem snad ještě neviděl.[70%]

Ukázkový příklad toho, že úspěch filmu nezaručí jen hvězdy, když nemají co hrát. DeVito vytvořil "černou komedii" s infantilním vizuálem, jejíž kriminální zápletka je většině diváků lhostejná, protože se budou nudit. Divácký nezájem způsobil totální finanční zkázu tohoto projektu pod taktovkou WB. Když připočtu fakt, že dobrácký ňouma typu Edwarda Nortona se v showbyznysu nevyskytuje, tak je to jako celek nefungující satira. 2*

V úvodních minutách jsem se hrůzou třásl, na jakou blbost jsem to zase narazil. Naštěstí se s přibývající stopáží snímek více a více zlepšuje, a to ve všech směrech. Výrazně zajímavějším se stává jednak děj a jednak mi pozvolna začala vibrovat bránice z vtípků, které byly lepší a lepší. Norton si zde střihl vskutku zajímavou roličku. Celkem zajímavá kombinace postavičky z dětské televizní show a krutého gangsterského podsvětí. Rozhodně originální počin, který drží hodně nahoře několik fantastických herců navzdory nepříliš promakanému průběhu. Lepší dvě hvězdy.

Snímek balancuje na tenké hranici mezi zábavou, kýčem, debilitou a svérázným osvětovým pořadem.1) 33letý pěkný Edward Norton (nosorožec Smoochy) a 51letý Robert Williams v záporné roli (Duhový Rudolf) jsou zárukou, že u filmu navzdory jeho přiblblému obsahu vydržíte.You can't change the world but you can make a dent.2) Film diváka i poučí, jak správně pojmenovat nejlepšího přítele chlapa:What are you, blind? It's a cock! It's not a rocket, you sick fuck! It's a cock! Look. It's a cock and balls! A dick! Chorizo and the huevos! It's a big stiffy! It's a penis! Penis maximus! A willie! A weenie! Mr. Jiggle Daddy! The one-eyed wonder weasel! Don't you see that? It's Jimmy and the twins. Rumple Foreskin. He made this. It's made from dil-dough.

Smoochy na jedno pozretie ujde, no druhému sa radšej budem vyhýbať. Edward Norton tu nie je vo forme (čomu sa divím), ostatní herci nie sú najhorší no mne prišli nesympatickí. Robin Williams a Danny DeVito sú fajn. Catherine Keener je pôvabná, no scénaristicky to je o ničom, humor sa nepovedol, škoda. Rozmýšľal som nad aj 60%, no to by som asi prehnal.