Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků (2021)
Sledovat Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků
Příběh zrodu nejslavnější skladby Bedřicha Smetany od jeho prvních dojmů z pobytu na Šumavě přes obrazy české krajiny, kterou Vltava protéká, vypráví šéfdirigent slavného německého orchestru Jakub Hrůša v dokumentu Axela Fuhrmanna... Český skladatel Bedřich Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při svém pobytu na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil "Vltavu". Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku dnes již zaniklých peřejí svatého Jana u Štěchovic. O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Jak sám autor poznamenal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.“ ... O těchto skutečnostech hovoří současný šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša a na klavíru přehrává významné momenty této symfonické básně, která je druhou skladbou ve Smetanově cyklu Má vlast. Německý orchestr vznikl v roce 1946, přičemž mnoho jeho hudebníků přišlo do Bamberku z Prahy, kde předtím působili v Německé filharmonii při Novém německém divadle (dnešní Státní opera). Prvním šéfdirigentem bamberského orchestru byl Joseph Keilberth. Na podzim 2016 se český maestro Jakub Hrůša stal novým, v pořadí pátým šéfdirigentem v historii Bamberských symfoniků. Uvedl se několika úspěšnými koncerty, mj. na festivalech Pražské jaro a Janáčkovo Brno 2020 formou live streamu.
Obsazení
Podobné filmy jako Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (3)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Je zvláštní, že dokument o naší druhé hymně, dokument bohatý na informace (leccos jsem nevěděla), na souvislosti kulturní i politické, dokument Vltavu tak krásně opěvující natočili Němci. Mám tu skladbu moc ráda a nejvíce mě dojímala při ničivé povodní v srpnu 2002, kdy snímky rozvodněné Vltavy provázela (jak jinak) Smetanova Vltava.(11.05.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-05-11)Ústřední melodii Vltavy snad zná každý a dalo by se tak říci, že k tomu dnes již není moc co dodat. Zvláště pak ne ze strany zahraničních tvůrců. Přesto tento německý dokument přináší vcelku zajímavý pohled na to, jak těsně je toto věhlasné dílo spjato nejen se Smetanovým osudem, ale i s českými dějinami. Dozvíme se tak třeba něco málo o tom, jak hlavní téma Vltavy souvisí s českou lidovou písní "Kočka leze dírou" nebo v čem lze jejího autora považovat za národní mýtus. Velkou výhodou dokumentu je, že ten příběh Vltavy do velké míry zprostředkovává odborník na slovo vzatý dirigent Jakub Hrůša. Ta snaha tvůrců propojit tuto skladbu s novodobými českými dějinami se může zdát na první pohled trošku prvoplánová, ale faktem je, že to její časté uvádění při významných historických okamžicích lze jen těžko přehlédnout. Sám si moc dobře vzpomínám na (v dokumentu též zmiňované) slavné uvedení Vltavy Rafaelem Kubelíkem na Staroměstském náměstí v červnu 1990. Co mi ale přesto přišlo trošku bizardní, byla připomínka Karla Gotta. Možná německy skutečně nazpíval melodii Vltavy, ale ať mi nikdo neříká, že to zde tvůrci dokumentu nezmínili spíše jen proto, jak populární je v Německu sám Gott. Nemohu si pomoct, ale míchat hrušky s jablky, tedy Smetanovu klasiku s populární hudbou Karla Gotta by se nemělo.(01.03.2023)
Zdroj: ČSFD.cz (2023-03-01)Vltavu obcas prezentuji na zahranicnich akcich jako symbol nasi kultury. Rozebirani teto synfonicke basne z druhe strany od Nemcu bylo velmi poucne. Uzasny je nemecky zpivajici Karel Gott.(11.05.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-05-11)