Skleněné peklo (1974)

"Any decisions that were made for the use of alternate building materials were made because I, as a builder, have a right to make those decisions."Napínavý katastrofický thriller, ktorý už za čias mojej mladosti pre mňa predstavoval veľmi atraktívne a vzrušujúce predstavenie a dnes musím uznať, že mu čas až tak veľmi neublížil (ak neberiem do úvahy zopár nezrovnalostí, ktoré mi až teraz udreli do očí a ku ktorým sa ešte vrátim). Je inak zaujímavé, že ide o jeden z mála kvalitných hollywoodskych filmov, ktoré sa dali vidieť aj za socíku - súdruhovia ho pustili do televízie zrejme preto, aby ukázali zahnívajúci kapitalizmus v plnej paráde. Megalomanský stavebný projekt na spôsob Titanicu   ("I hereby dedicate this magnificent glass tower... tallest building in the world.")   sa tragicky vymkne z rúk, pretože, ako to už tak chodí, o čo veľkolepejší výtvor, o to viac sa šetrí na bezpečnostných opatreniach. Snímka ponúka viacero pôsobivých, nervydrásajúcich scén (putovanie po schodoch zdemolovaných výbuchom, lanovka medzi dvoma mrakodrapmi, vyhliadkový výťah zavesený na vrtuľníku, či odpálenie nádrží s vodou) a doslova hviezdne obsadenie so skvelými hereckými výkonmi, veď len uznajte: Paul Newman (Doug Roberts) ako statočný hlavný architekt, Faye Dunaway (Susan) ako jeho manželka, Steve McQueen (O'Hallorhan) ako šéf hasičov so stoickou rozvahou za každých okolností, William Holden (Jim Duncan) ako charakterovo neurčitý stavebný magnát, presvedčivý skrachovanec Fred Astaire (Harlee Claiborne) s jeho jedinou oscarovou nomináciou a Richard Chamberlain (Simmons), trochu netradične ako dokonalý podliak (popri takejto žiarivej zostave sa jalová Susan Blakely ako bohatá dcérka tak nejako stratí). A všetko to korunuje ešte výborná oscarová kamera Freda J. Koenekampa a John Williams s dirigentskou taktovkou. Na záver si neodpustím, aby som si trochu nerypol a uvediem pár zo spomínaných nezrovnalostí. Pri tej mileneckej dvojici, o ktorej nikto nevedel (mali odpojený telefón), som mal pocit, akoby ani veľmi nemali záujem o záchranu svojich životov (úplne prostým úkonom, ktorý sa priam ponúkal, aby sa o nich záchranári dozvedeli, by bolo vyvesenie bielej plachty do okna). No a zrejme najväčším prešľapom tvorcov bol začiatok scény záchrany ľudí vo vyhliadkovom výťahu. Tam som teda absolútne nepochopil, ako sa mohli dostať s vrtuľníkom priamo nad výťah na stene budovy, aby naň upevnili lano, keď to lano viselo zo stredu vrtuľníka. To proste nejako americkí súdruhovia nedomysleli (ale hlavne, že vrtuľník nemohol pristáť na streche budovy, lebo fúkalo)."How're they gonna get the explosives up here?" "Oh, they'll find some dumb son of a bitch to bring it up."

Ke Skleněnému peklu je nezbytné přistupovat jako k modelové situaci selhání požárně bezpečnostního řešení výškové budovy, jejíž architektonické ambice zjevně předběhly technickou odpovědnost a koordinaci profesí. Objekt, navržený jako symbol technologického pokroku a ekonomické moci, vykazuje v klíčových prvcích systémové nedostatky, zejména v oblasti elektroinstalace, dělení požárních úseků a zajištění funkčních únikových cest, což v součtu vytváří předpoklady pro rychlé vertikální šíření požáru a znemožnění efektivního zásahu. Film pracuje s napětím vyplývajícím z postupné eskalace rizika, přičemž jednotlivé technické chyby nejsou pouhou kulisou, ale hybnou silou dramatické struktury, která realisticky ilustruje, jak podcenění norem a tlak na rozpočet mohou vést k fatálním následkům. Přestože některé situace podléhají dramatické zkratkovitosti, celek působí věrohodně a konzistentně a jako varovná studie selhání odpovědnosti i koordinace projektového řízení zůstává mimořádně funkční a stále aktuální.

10/10. Challenge číslo 5-Round 11-Lucky Number-Hráč 10-Radecacek.Nenapadlo by mě ani ve snu, že film z roku 1974 mě v roce 2025 dokáže takhle rozsekat. Skleněné peklo je zkrátka vzácný úkaz, jeden z nejlepších katastrofických filmů všech dob a po absolvování tříhodinového Inferna musím uznat, že tenhle titul si reputaci zaslouží. Režisér John Guillermin pro mě úplně neznámé jméno tu předvedl něco, co bere dech i padesát let po premiéře a když k tomu připočtete dva herecké bohy své doby, Steva McQueena a Paula Newmana (což byli takoví DiCaprio a Pitt 70. let), máte o filmový zážitek postaráno. Oba v nejlepší formě, oba s tvářemi, které by samy mohly zachraňovat životy. Tentokrát ale spíš bojují o ten svůj v nově postaveném mrakodrapu, který se při slavnostním otevření promění v hořící past. Výborná ukázka toho, co se stane, když někdo při stavbě „trochu ušetří“. Film má téměř tři hodiny, ale na rozdíl od jiných ( Zdravím Ponorku či Stalkera  ) si tu délku skutečně obhájí. Žádná vata, žádné čekání. Je to tříhodinová jízda, během které se pořád něco děje, výbuchy, plameny, panika, zoufalství. Oheň působí děsivě realisticky a efekty, které tehdy vznikly bez počítače, vypadají i dnes monumentálně. Lidé tu hoří, skáčou z výšek, riskují životy a přesto to nikdy nesklouzne do kýče. Naopak, všechno má sílu a poctivost, kterou dnešní digitální zkázy často postrádají. Napětí tu graduje do absurdních výšin, místy jsem fakt zapomínal dýchat. Oheň tu není jen živlem, je to hlavní postava, neúprosná, ničivá, ale fascinující. A lidé. tak ti jsou malí, bezmocní, zranitelní a o to víc do toho všeho vtahují. Překvapilo mě, jak realisticky jsou zpracovány postupy hasičů, žádné hollywoodské klišé, ale solidní řemeslo, promyšlené kroky i taktika. Skleněné peklo je prostě ukázkový příklad, že film nemusí mít digitální efekty, aby byl velkolepý. Stačí dobrý scénář, špičkoví herci a režisér, který ví, co dělá. Po padesáti letech je to pořád nevídaná šleha, která nezestárla ani o vrásku a jestli se někdy bude dělat seznam filmů, které se vyplatí zachránit z hořícího kina, tenhle kousek by byl mezi prvními.

Nejlepší zástupce zlaté éry katastrofického žánru v 70s a rozhodně jeden z nejlepších v celém žánru obecně (možná vůbec nejlepší). | Co je na tom filmu fakt extra zajímavé je to spojení dvou konkurenčních studií, kdy si člověk říká, jak by asi dopadl Prince of Thieves/Robin Hood, Wyatt Earp/Tombstone, Deep Impact/Armageddon, Dante's Peak/Volcano a plno dalších projektů, které vznikly v podstatě souběžně, kdyby se tehdy inspirovali The Towering Infernem a naopak, jak by to asi dopadlo, kdyby vznikly dva konkurenční filmy o požáru v mrakodrapu (byl by v jednom McQueen a ve druhém Newman:-)?). | P.S. Po zhlédnutí filmu dostal Thorp nápad, který následně přetavil do Nothing Lasts Forever, tudíž se dá říct, že nebýt The Towering Inferna, kdoví jak by dnes vypadal akční žánr a s ním i kariéra Willise:-). |PeZet

Ve své době to byl opravdu blockbuster, na který se i v českých kinech stály fronty. Definoval i celý žánr a nikomu se dlouho nepovedlo na něj dosáhnout. Děsila mě vždy jen jeho délka (skoro 3 hodiny) a některé efekty (především zvenčí). Nicméně je na co se dívat a ve své době to bylo mimořádné. Jak skvělým scénářem, tak hereckými výkony (definice jednotlivých postav je jako z učebnice). Nedávno jsem ho viděl na nějakám podružném kanálu a byl jsem rád, že můžu použít rychloposun.