Shut In (2022)

Příběh debilní matky a děcek, na kterých se podepsal genom rodičů a stejně debilní výchova. Naprosto zapomenutelná záležitost, u které člověk žasne, jakou kravinu nám emerická kinematografie dokáže naservírovat. Doufám, že ti, co tomuhle "spektáklu" blbosti dali jednu hvězdu a výše, se na tenhle film podívají alespoň jednou týdně, je to přece takový majstrštryk...LOL.

Tento snímek na mě fungoval hrozně dramaticky. Ze začátku jsem si říkala, že nic moc, že nápad je vcelku nudný a film mi nemá co nového nabídnout. Ale pak jsem se z čista jasna nechala vcucnout do děje, a musím říct, že psycho atmosféra celého snímku vydržela po celou dobu. To mi bylo velice sympatické.

Moje druhé JÁ si vyloženě přálo, aby tahle maminka v té spíži zůstala a všichni tam za svou neschopnost zaplatili svou smrtí. Bohužel se mi přání nevyplnilo a tak nás čekalo dlouhé, nervy drásající utrpení skrze stupidní příběh až k samotnému happyendu, kdy máma vyvařuje jablečnou marmeládu. Hodně zvláštní horor.

Občas se povede natočit zajímavej film s nulovou výpravou, třeba jenom vtelefonní budceneborakvi. Jenže tohle teda takovej případ neni. Pořádně zaujme jenom nápad se šroubovákem nebo aspoň trochu akční finále. Naopak řešení tématu drogový závislosti spolehlivě zařízne jakejkoliv pokus pořádně rozhýbat děj nebo vytvářet napětí. Kromě logicky nesympatickejch feťáků mi byla nakonec nesympatická i hlavní hrdinka. Marně hledám nějaký zásadnější pozitiva. Nápad s uvězněnim ve špajzu špatnej nebyl, jenom by bylo potřeba ho zpracovat uplně jinak. Víc jak dvě silnější hvězdy fakt dát nemůžu.

Dřív než jsem se pustil do tohoto filmu, jsem si o něm zjistil pár informací, takže jsem tak nějak tušil, do čeho půjdu. Jelikož šlo minimalistický kousek odehrávající se na malém prostoru s minimem herců, nečekal jsem zázraky. Caruso ale vyloženě nezklamal a film jako celek se mi docela líbil. Mix thrilleru a drama lehce koketující i s hororovým žánrem se první polovinu pozvolna rozjížděl, ale vyloženě nenudil. Letmé seznámení s hlavní hrdinkou, jejími dětmi, drogově závislým ex-přítelem a jeho kamarádem pedofilem a šlo se na věc. Atmosféra začala houstnout především díky bezmoci matky a tím, co se odehrávalo za dveřmi.    Divák si musel vystačit hlavně s vedenými dialogy, emocemi a náznaky hrozícího nebezpečí. Míra násilí tu moc velká nebyla, ale takový šroubovák zabodnutý v ruce, nebo podpálená ruka taky vystačili k tomu, abyste hlavní hrdince začali fandit. Pár zvratů by se tu našlo, no do jaké míry byli povedené – to musí posoudit každý zvlášť. V závěru tohoto příběhu se lehce přitvrdilo, což jsem samozřejmě kvitoval s povděkem.    Rainey Qualley sice kvalit své matky herečky Andie MacDowell nedosahuje, ale za svůj výkon se určitě stydět nemusela. Sice mi zrovna dvakrát sympatická nebyla, ale roli zoufalé matky zvládla slušně a mě asi nejvíc mrzelo, že tu Vincent Gallo nedostal o něco více prostoru. Protože právě na něj jsem se těšil nejvíc. 50%