Shorta (2020)

Film má napětí, příběh a skvělé herecké výkony. Za zmínku stojí herecký výkon herce v jedné z hlavních rolí.Tarek Zayat v roli Amosebyl natolik přesvědčivý, že si ho na základě téhle role (kritiky hodně pozitivně hodnocené postavy), vybrali do filmu Don‘t call me mama. Tarek Zayat – oblíbený dánsky herec syrského původu je nastupující megatalentovaná hvězda nové evropské generace herců. Je zážitek se dívat na film i jeho výkon

Osobnější krimi drama páru policistů v no-go zóně muslimských spoluobčanů. Pokud na mne měl být přendán pocit strachu ve své vlastní zemi, kam se i policejní jednotky bojí chodit, téměř se mu to povedlo. Film poukazuje na problematiku ghett, kde se vytvářejí vlastní pravidla na úkor země, která se snaží být spravedlivou konstituční monarchií pro všechny. 60%

Shorta by mohla fungovat jako parádní antikampaň v náboru nových příslušníků do dánských policejních složek. Protože vyobrazené fungování v ghettech se mi nesledovalo coby divákovi lehce ( a už vůbec si to nedokážu představit, když se vžiju do tamních strážníků). Film se totiž dá označit za jeden dlouhý nepřerušovaný klip narvaný adrenalinovými sekvencemi až k prasknutí. Jakože od začátku do konce tempo nepoleví na nějak delší chvíli. Nemáte šanci vydechnout. Líbilo se mi, jak se ústřední 2 postavy charakterově liší. O to větší dopad mají jejich činy na průběh příběhu. Akce naturalistická, špinavá. A závěr? Naprosto přesvědčivý. I tohle přináší život. V lecčem mi to připomnělo francouzské Bídníky a Severní Marseilles. Za mě dávám 7/10

Intenzívna drsná záležitosť, ktorú si užijete ako žánrovú jednohubku, aj ako film, ktorý chce niečo povedať. Osobne som mal ale problém s dôležitým zvratom krátko pred koncom, pretože je asi zrejmé, prečo tam je a na čo zrkadlovo odkazuje, avšak aj tak si myslím, že pôsobí neprirodzene a nasilu. Naopak je fajn, že v druhej polovici sa mení smer rozprávania a nie je predvídateľné. Vizuálne celkom podmanivé, avšak ulice pôsobia dosť vyprázdnene a v zábere je vždy iba minimum postáv. Mám dojem, že viac kvôli lenivosti nakrútiť scény v komplikovanejších mizanscénach než že by išlo o umelecký zámer.

„Nezapomeňte, že jste jediná ochrana občanů před totálním chaosem. Musíme nastolit pořádek dřív, než o tom začne někdo pochybovat. A řád diktujete vy. Dobrou službu! A opatrujte se navzájem…“Dánská odpověď na francouzský snímekSeverní Marseillesa jemu podobné? Ne tak docela.Shortanení tak přímočará. Zároveň se snaží o jakýsi smírčí, antirasistický podtext. A ten místy dost drhne, pro některé diváky bude možná úplně nepřijatelný. A tahle slabina je ke škodě jinak docela slušně natočeného filmu. Izolovaná oblast, kde policie není v bezpečí (a naopak má na sobě terč, po kterém všichni jdou), se stává válečnou zónou. A tím pádem není až tak těžké udržovat divákovy obavy o hlavní hrdiny, jakkoliv to nemusí být se sympatiemi k nesourodým policistům úplně jednoduché, ba naopak. Každopádně, snímek má nějaké to napětí, atmosféru i akci, je docela zábavné odhadovat, jak se zachovají parťáci, „naočkovaná“ mládež či náhodní civilisté, protože ohrožení obnažuje charaktery…Škoda těch much, takhle to budou pouze lepší 3*.