Sankaku mado no sotogawa wa joru (2021)

Byť předlohu neznám, film jsem si docela užil. Mělo to tu správnou atmosféru i zajímavé postavy. Byl to zase trochu jiný příběh o mrtvých a síle slov. Jen trochu nechápu tu extrémní diváckou posedlost BL či bromancí v poslední době. Tuhle tématiku mám osobně moc rád, ale líbí se mi jednotlivé nuance tohoto žánru a opravdu se ne vždy musí tak tlačit na pilu. V tomto případě je jen škoda, že se z předlohy udělal film, krátký seriál by jistě dokázal danou tématiku obsáhnout lépe. Tak jako tak se do budoucna chystám ještě na anime  – 4* (7,9/10)(07.11.2021)

Další film podle mangy patří do té množiny japonských snímků, kde gay složku musíte usilovně hledat a domýšlet si ji. Je opravdu s podivem, že Japonsci jsou schopni balancovat do jednoho mangovského extrému (např. skvělý snímek The Cornered Mouse Dreams of Cheese, kde gay vydírá heteráka sexem) až po tento film (nebo Love Stage), kde si divák musí alespoň malou bromanci vypotit sám. Proto ubírám body za příběh, ta větší romantičnost "mezi kusy rozčtvrcených těl" mi tam chyběla. Film to ale není špatný, když vše posuzujeme dle mangy. Kdyby to nebyla manga, tak by se můj úhel pohledu povážlivě naklonil k horšímu hodnocení. Herectví velmi solidní a zpracování jakbysmet. A ještě na závěr drobnost. Delší mužské prsty, než má Osada Masaki a které mohou některým imponovat, jsem ještě neviděl ... 5768(04.07.2021)

Niektorí to nazývajú Gay horror, iný BL horror, teda odvodené od Boy Love. Teda horor už len samotným popisom. Ale aj do samotného hororu to má pomerne ďaleko. Filmu chýba ambícia vystrašiť alebo ukázať niečo viac než len počítačovú krv, aj to tak nejak slabšie prezentovanú. Vcelku zaujímavý koncept nebol využitý a dosť som sa strácal medzi tými zženštilými chlapcami a japonskými dievčatami, rovnaké účesy, pomaly rovnaké oblečenie, nuž do bordelu v Japonsku by som sa určite bál ísť.(22.06.2021)

Z nějakého zvláštního důvodu se mi film fakt líbil. Sedla mi atmosféra, efekty, herecké výkony, strašně se mi líbila práce s kamerou. Vidím, jaké měl film nedostatky (například nedostatečně vykreslený charakter i motivace Mikada či vztah detektiva a Hijakawy; věřím, že v předloze to dostaneme mnohem rozvitější, ale já jsem si to tak nějak všechno domyslela), ale tak nějak mu to promíjím, protože mě sledování bavilo. A o tom to je. Okada a Šison měli mezi sebou fajn chemii, ovšem nečekejte nějakou zázračnou bromance, natož něco víc. Je to jen takový prostý mysteriózní snímek s duchy a kletbami. Mimo jiné si to asi člověk, který trochu zná japonštinu, víc užije. Mikado je psán kandži, které se dají číst i sankaku, což je trojuhelník a ten je zase protkán celým příběhem a pro Hijakawu je to v podstatě ochranný symbol (alespoň tak jsem z filmu pochopila). A ke konci je v ta místnost protkána vlákny, která jsou tvořena slovy/znaky – což zase odkazuje na to, co Hijakawa říkal o moci slov a že se mohou snadno stát kletbou. Bavilo mě to.(21.06.2021)