Ruka na kolébce (2025)

Z počátku to budilo dojem šablonovitého sryleru s nekomplikovaným dějem, ovšem s bezvadně budovaným napětím a skvělou Maikou, která si sama o sobě zasloužila jednu hvězdičku. Závěrečná třetina měla spád a odkryla zajímavou pointu, kterou naštěstí tvůrci nezdablovali nebo neztriplovali, jak někdy bývá debilním zvykem. Nakonec z toho vzniklo lehounce nadprůměrné psychodrama, které si ale asi nikdo nepustí znovu. Ani já ne... :)

Za mňa úplne v pohode. Možno dokonca o jeden dva chlpy viac, než len v pohode. Nechcem tvrdiť, že Ruka na kolíske (1992) je film, ktorému sme krivdili... ale hej, trochu azda áno. Vtedy sme to vnímali ako rutinné béčko, ale s odstupnom desaťročí je to solídny, zručne natočený a v rámci možností skvele obsadený (preboha, veď dobrá je tam aj tá lacná náhrada za Mahoneyho z Policajných akadémií, ktorej nikto nikdy nevedel prísť na meno!) psychotriler. Takže na remake som sa tešil. Občas som sa pri ňom chytal za hlavu, inokedy použili neskutočné klišé a dve krvavé scény sa do tak civilného filmu nehodia, hoc nepopieram, že majú na diváka ten správy zdrvujúci účinok. Občas to bolo nechcene smiešne, napr. keď rafinovaná babysitterka dievčatko zmanipulovala tak, že dievčatko pri obede vyhlásilo, že chce byť v dospelosti lesba, na čo sa pri stole strhla samoúčelná hádka. Inak ale za mňa veľmi dobrý (psycho)triler. Nie som si istý, či o tom s čistým svedomí môžeme hovoriť ako o remaku (nielenže chýba záhradník, ale i postava, ktorá by to vykompenzovala, detto hrdinkina silná kamoška, aj skleník by ste tu hľadali márne a trauma, ktorá všetko spôsobí, je iná), ale jednak je to (asi) jedno, jednak je to tým pádom aspoň príjemne nepredvídateľné a jednak vidno, že napriek tomu si tvorcovia vážia originál, takže som sa milo pousmial (!), keď som si vypočul skutočné meno jednej postavy. Mary Elizabeth Winstead dostala na draka postavu, ale zas takto to malo byť napísané. Maika Monroe je perfektná, dúfam, že holku čaká kariéra, zaslúži si to. Rozhodne by som si dal nejaký crossover so Samarou Weaving. S čím mám fakt problém, to je manžel, ktorý je napísaný úplne strašne. Okrem toho herec, ktorý ho hrá, je sympatický ako chrípka. Škoda, že si Raúl Castillo a charizmatický Marin Starr nevymenili úlohy. Až som mal pri pozeraní dojem, že rola muža vo filme ani vôbec nebola, ale napokon ho tam narýchlo v poslednej chvíli dopísali a obsadili „nejakým“ hercom a takto mútne a nepekne to dopadlo.

Přestože si dovolím The Hand That Rocks the Cradle označit za poměrně funkční a nenudící thriller, tak pro mě je daleko podstatnější fakt, že se jedná o již tak mnohokrát ohrané téma, že upřímně pochybuji, jestli ještě někoho dokáže skutečně zaujmout. Tyhle vyšinutý chůvy, které se s úsměvem vetřou do spokojené rodinky a postupně jí narušují a rozkládají, a to až do smrtonosného závěru, jsou totiž vážně vesměs jak přes kopírák, a je ve výsledku úplně jedno, jaký k tomu zvolí důvod, jestli chtějí prostě jen opíchat manžílka, nebo jestli jsou psychicky nemocný, jestli se mstí, či jestli třeba chtějí peníze, pořád ten dějový vývoj a pointa zůstávají totožné a výsledný předvídatelný a mdlý dojem tak mohou nakonec změnit jen ostatní prvky, které by ovšem měli být o to více výraznější a zábavnější, než tomu je u těch konkurenčních projektů, a rozhodně tedy mezi ně nepatří a hlavně ani nestačí to, že z ústřední záporačky udělají lesbičku. A to je ten hlavní problém, že právě nějaké ty opravdu výrazné a zábavné ,,vedlejší”prvky tato podívaná příliš nenabízí. Snad jen obsazení Winstead a hlavně přesvědčivé Monroe je fajn, jinak ale nevím, co ještě zmínit jako pozitivum. Atmosféra žádná, napětí minimum, dvě šťavnaté gore scény rozhodně překvapivé a skvělé, ale na tom se toho zas až moc stavět nedá, postavy pak vesměs tuctové, emoce žádné, no a závěrečná gradace unylejší a zkrátka obyčejná, asi jako v podstatě ale celý film. Ve výsledku se tak zkrátka jedná, jak jsem zmínil hned na začátku, o sice funkční a snesitelný žánrový přírůstek, jenže z toho tuctového průměru ho prostě nemá bohužel vůbec co vytáhnout.

Fascinující, i když poněkud přehnaný pokus o nahlédnutí do hlubin lidské manipulace a potlačené zloby. SledujemeMaiku Monroe, oblékajíc si masku dokonalé pečovatelky s měkkým hlasem, klidným úsměvem a rukama jemnýma jako hedvábí, ale pod tou vrstvou zdvořilosti bublá cosi temného, potřeba kontroly, dominance a pocit ukřivděnosti, která roste jako trhlina na předním skle auta, dokud se celé nerozsype. Ruka na kolébce se sice snaží o napětí a hlubší psychologii, ale často sklouzává do přílišné teatrálnosti, která oslabuje sílu motivací postav až nakonec zůstává dojem, že místo skutečné studie lidské duše sledujeme spíš pokus o moderní horor o dokonalosti, která se vymkla kontrole. Každý z nás má v sobě kout, kde se rodí tiché pomsty a tento snímek ho na chvíli rozsvítí, jen škoda, že tak uměle. Originálzde.

Horor to nie je v ziadnom pripade a ako thriller to tiez nie je ziadna vyhra,prakticky pocas celeho filmu sa toho vela neudeje,dojde na nejake to nasilie,ale az po velmi dlhej dobe,co je samozrejme minusom,plusom su aspon herecke vykony a nejaka ta atmosfera,takze za tieto dve pozitiva davam dve hviezdy...:⁠-⁠)