Romeo krvácí (1993)

Vizuálně precizní neo- noir, jehož dějem se zkorumpovaný policista G. Oldman (od jisté chvíle doslova) potácí v pytlovitém obleku, maje na krku smějící se sexy vražedkyni L. Olinovou a partu kolegů, kteří se pokaždé objeví v tom nejnevhodnějším okamžiku. Jak jsem mohl tento do nejmenší roličky (R. Perlman) luxusně obsazený film tak dlouho ignorovat?

Stimul tohohle neo-noiru, sexuální dusno a roztažený nohy Leny Olin, která tu hraje dost bizární kombo neodolatelné psychopatické vražedkyně. Mona Demarkov umí chlapa ovládnout jako když lusknete prstem... a Gary Oldman pendluje mezi svou ženou, svou milenkou... a femme fatale, která se s každým nadechnutím, s každým záchvěvem, kdy jde ve vzduchu cítit její pižmo, zdá vést k jeho zhoubě, ačkoliv víme, že vypráví příběh retrospektivně. Další z mála rolí (nejen) Michaela Wincotta v éře, kdy byl v každé dobré věci, ale taky tu je např. Roy Scheider, nebo pre-sopránovští Tony Sirico a David Proval. 'Romeo Is Bleeding' je žánrová klasika, která za zvuků jazzu jede svým zvláštním tempem a zkorumpovanej je ve filmu vlastně každej. Seržant newyorské policie Jack (Oldman) si přivydělává nemalé částky tím, že dává místnímu bossovi tipy na to, kde se skrývají chránění svědkové, když však při jednom dalším tipu osoba zmizí (Mona / Max Payne 2?), boss si myslí, že ho Jack podrazil a nařídí mu, že ji má najít a zavraždit, hrdina pak do konce filmu balancuje mezi nemožností jí odolat a příležitostmi ji zabít, zapletený do její nekonečné sítě lží. Líbí se mi, že začátek se rozjíždí klasickým noirovým stylem vyprávění, které v malých dávkách pokračuje až do konce a skládá tak roztříštěný obrázek celého příběhu. Gary to táhne ve svým primetimu, což není doba, kdy si ho začala všímat Akademie, ale devadesátky, kdy hrál všechny ty záporáky, nebo pochybný ksindly, co mají ale zároveň to svoje zlomený charisma. Tohle je neo-noir přesně z mýho rajonu - podmanivý příběh, hrdina zhypnotizovaný do své záhuby, který končí sám, jen se svými vzpomínkami a představami.

Hlavní hrdina bylopětspíš donchuán než Romeo. Těžko počítat, že ho s jeho milou rozdělila bída a jeho špatnost nebo že byl (jak několikrát zaznělo a vzhledem k jeho chování to byl spíš sarkasmus) "duší romantik". Víc rozčilující bylo, že se postavy zhusta chovaly nelogicky a pomalu jsem měl dojem, že policajt svou korupci skrývá zbytečně, protože kdo nebyl zkorumpovaný, ten byl ťulpas, kterému se vysmívali zločinci i soudci. Moje oblíbená herečka Olinová sice vytasila všechny svoje zbraně, ale její "královna podsvětí" byla spíše karikaturou (už jen ty jako orgasmy při zabíjení) než skutečně děsivou a nelítostnou "ruskou čubkou". O dost působivější byl Scheider, najmě když coby don zmíněnému policajtovi hrozivě klidně vysvětlil, že to on určuje pravidla. Nicméně právě samotné propadání policajta do hlubin korupce a Oldmanův výkon byly na filmu to nejlepší.//54%

Hodně archetypální noir s Gary Oldmanem, kterej tam z nějakýho důvodu působí trochu Edwardnortonovsky. Zkorumpovanej policajt, kterej to hraje tak dlouho na obě strany (jak v práci mezi cajtama a gangsterama, tak doma mezi manželkou a milenkou Juliette Lewis), až mu to přeroste přes hlavu, nezbytnej jazzovej podkres, osudová fascinace penězi, monolog hlavního hrdiny provázející celým příběhem, konec na začátku, všudypřítomný NY metro, snové tempo, často i snová logika děje. Ale hlavně - naprosto famózní a nezapomenutelná femme fatale (Lena Olin) takového střihu, že by si Sharon Stone z Basic Instinct měla dělat poznámky. Psychopatická ruská vražedkyně, která se tam většinu času promenáduje v podvazkách a saku a jakmile si uřeže ruku a začne nosit umělou upevněnou koženým korzetem k tělu, tak to nabere zcela jiné obrátky. Nejvíc zabila hláška, kdy si osedlala Oldmana připoutaného k posteli pouty a jakožto předehru použila otázku "s ní, nebo bez ní?" :-)). Roy Scheider tam má taky povedenou dost démonickou roli a na konci potěšilo cameo mladýho Ron Perlmana. Vlastně je to místy tak přehnaný, že se to pohybuje na hranici černé komedie nebo mazaně nenápadné parodie na žánr samotný.

Kdysi oblíbený thriller. Dnes už bych možná hodnotila trošičku slaběji, ale kdo ví, musím to znovu vidět a připomenout. Ono se po těch bezmála třiceti letech přece jen trošku zapomíná a možná i mění vkus. Co si tak pamatuji, tak ta Mona byla hrozná mrcha. Kdo by však této osudové manipulátorce odolal? Uměla si omotat chlapa kolem prstu a zblbnout, to se jí musí nechat a to si z toho filmu pamatuju asi nejsilněji.