River of Blood (2024)

„Takže to fakt byli kanibalové?“ - „Jo. Ale k nim se nepřiblížíme.“ - „Jaká úleva.“ - „Takže oni jsou pořád tady?“ - „Ano, byli tu první. Tohle je jejich domov. Ale pokud je necháte na pokoji, jsou neškodní.“Nebo do chvíle, kdy dostanou hlad…Největší problém filmu ve výsledku nevidím ani tak v jeho tuposti jako spíš hlavně sympatiích k postavám. Čím déle jsem s nimi trávil čas, tím víc jsem fandil domorodcům. Líto mi bylo jen Nicka, Maya mě alespoň neiritovala tolik jako ostatní. Jinak mi film dopřál přehršel žánrových nešvarů v čele s nezranitelností postav, kdy například dostat do hlavy kamenem či sekerou není problém, klidně se to může stát krátce po sobě. Podobně jako není překážka, když probodnutý člověk šplhá po skále. Nefungovala ale ani psychologie postav s jejich chováním, ať už to byl Ritchieho výlet či Ajayovo hraní si na hrdinu a rozvzpomenutí se na čest (asi?). O neuvěřitelné změně z nemotorů na div ne profesionální přeživší ani nemluvě. A vše pak korunoval předvídatelný závěr, který mě svou naivitou až rozesmál. Dám pouze 1*.

Televizní, Hororové béčko. Skupinka přátel se na dovolené rozhodne, že podnikne výlet na kánoích. Osud je však zavede  na zakázané místo, kde žijí kanibalové. Bylo to místy extra blboučké (řezání zabodnutého kůlu, usnutí v kajaku) a ničím to nepřekvapilo. Scénář napsaný na půl stránky. Co se týče Gore, pár useknutých hlav, ale celkově nic, co by stálo za řeč. Hvězda alespoň za ty dvě buchty a druhá za pěknou thajskou přírodu, která dodala fajn atmosféru.

No... nie. Slabé. Béčko. Miestami azda až céčko. Celé je to na takej nízkej úrovni, že som chvíľu seriózne zvažoval dať tomu len mizivú 1*. Potom som si ale spomenul na všetky tie neskutočné sračky, ktoré som v živote za posledné desaťročia videl a pokrčil som plecami s hláškou na perách, že toto naozaj nie je to najväčšie peklo v kinematografii. Každopádne si nie som istý, koho to osloví. Na džungľový survival to má fakt biednu výpravu, herci nemajú čo hrať, napätie to neobsahuje prakticky žiadne a Deodatova hnusná kultovka Cannibal Holocaust zostáva po tomto miernom čajíčku zásadným spôsobom naďalej neprekonaná a môže pokojne spať spánkom vyvolených. Celkom rapídne radikálny zošup oproti starším režisérovým hororom (africké a indické zombíčiny Dead 1 + 2).

„Voda v kotli bublá, vaří se v ní hlava, kanibal si huhlá: To je zdravá strava!“ One hour earlier... Krokodýl vystrčil čumák z řeky a povídá druhému: „Otevři pořádně tlamu, plave k nám oběd.“ V rozkývaných loďkách si totiž vezou zadky čtyři zazobaní turisti, nešikovní městští blbečci, kteří ani neví, v čem to vlastně plují, jestli v kajaku nebo v kánoi a pádla používají hlavně na hahaha šplíchání jeden na druhého. Chudák průvodce Nick. Takovému masu na nucený výsek dělat v džungli guvernantku je za trest a hodno rizikového příplatku. A taky že jo. Na břehu vykoukl z křoví kanibal a povídá synáčkovi: „Hejbni kostrou, nebo zase budeme bez oběda, krokodýlové už otevřeli tlamu!“ Nad nimi na stromě zatím sedí pták Omnibus, který je na větvi hned z několika věcí. Z prosekávání se neprostupnou džunglí pomocí kapesního nožíku rybička, z nasazených parohů (nikoli mně, ale Ritchiemu) a z neustálých hádek a babrání se v problémech mileneckého čtyřúhelníku jak v turecké telenovele, jako by seděli doma v obýváku a ne málem až po krk v osolené vařící vodě v kotli. Jedna hvězda za trénování kanibalských dětiček na oběti, zpomalené přeříznutím achilovky na noze. Film zasytil, ale moc jsem si nepošmáknul, už jsem jedlšťavnatějšía takychutnější turisty.

Sú tam síce aj klasické sprostosti, ktoré k béčko/céčkovým kúskom patria, a dokonca je tam aj pár kardinálnych sprostostí, ktorých sa mohli chlapi vyvarovať, ale mňa to celkom bavilo, nie je to tvrdý bitúnkový výsek, ale to prostredie a naivita dobrodružstvachtivých mešťanov ma bez problémov udržala v bdelosti až do konca, takže 55%.