Psí poslání 2 (2019)

Pokračování se už jen přiživovalo na slavném předchůdci. Citová ždímačka jela na maximum a děj si bez jakýchkoliv kliček nebo originality plynul už tisíckrát vyšlapanou cestičkou. Tentokrát se ani nevyvedl výběr plemen. Občas mě ale pobavilo zavítání do psí hlavy. Hlavně Max pobavil. Příběhově o dost slabší než jednička. Moc se mě to nedotklo.

Pro mne o čumák horší pokračování. Šablonovitý film o reinkarnovaném psíkovi, který rozesrává lidské vztahy dokud nedopadne ta jeho psí smečka ke spokojenosti všech. Scénář na to myslel a tak vám nabízí ploché lidi, co tam nepatří a jejich složitost necháme někde za psím ocasem. Jsou to ultimátní krávy a volové a všechno ostatní je krásné, dojemné a usměvavé a navždy spolu budem běhat po obláčku v obilí. 50%

Dvojka bola v podstate kopia jednotky, jedine vynimka je ze sme videli plejadu roznych ras psov, a ludkse zivoty sa tie posunuli o desatrocia dopredu. Tak trocha som sa obaval ze ponechaju hlavneho predstavitela Ethana az do konca nezmeneneho, co by prislo nerealne. Cim bolo toto pokracovanie lepsie od jednotky je ze ma dojalo trocha k slzam...a to sa mi casto nestava. Takze preto 5*. Movie Box - pondelok 27.jan 2025

SPOILER:Druhý díl příběhu je po hořkosladkém prvním tentokrát už jen sladký. Bailey našel svůj smysl života - milovat Ethanovu rodinu a pomáhat jim. A teď tomu věnuje zbytek svých životů. Díky tomu tentokrát čeká šťastný konec skutečně na všechny. Už totiž po cestě nepotkává náhodné lidi, ale každý život má soustředěný na CJ. Nově představená podoba reinkarnace, nad kterou má Bailey zřejmě vysokou úroveň kontroly, pak přináší zároveň velký minus i velký plus. Minus je celkem jasný: vytváří to konflikt s první částí. První část šla vnímat jako poslání o tom, že ne vždy lze pomoct každému, protože šťastné konce v životě jsou náhodné a příležitosti pomoci je tedy třeba využít vždy, když se nabídne. Tento výklad ospravedlňuje nikam nevedoucí vedlejší linky prvního dílu. Dvojka tento výklad ruší tím, že z něj bere náhodnost. Kdyby Bailey opravdu chtěl, mohl by se vrátit ke špatně zakončeným životům. Jenže to neudělá. Možná protože ho to ani nenapadne, rozhodně to ale napadne mě jako diváka, který v té nikam nevedoucí lince cabil nad zastřeleným psem. Vedlejší linky prvního dílu jsou tedy zpětně rekontextualizovány jako zbytečné a určené opravdu jen pro divákovo zaslzení. Ne teda nefunkčně, jen zbytečně pro pointu i pro příběh. Zmínil jsem však i plus, který linka přináší. Ten je taky čistě subjektivní. Přinesla mi totiž nejkrásnější fikční zobrazení nebe, které jsem kdy viděl. Místo, kde je čistě na vás, co budete dělat. Nejste se svým krátkým životem spokojeni a myslíte si, že by měl mít větší smysl? Znovu se naroďte náhodně na zemi a zkuste to znovu a lépe. Jste na multiživotní misi o pomoc blízkému? Znovu se naroďte přesně tam, kde chcete, a pomozte jim. Zvládli jste vše, co jste chtěli, a už jen čekáte na znovushledání s blízkými? Zůstaňte a neomezeně na čase i fyzické podobě s nimi v nebi stravte tolik času, kolik jen chcete. Je to nádherná představa a díky ní mi film zůstal pevně v srdci. A nemůžu si pomoct. Navzdory mnou zmíněné výtce ten příběh, jeho hrdiny a jednotlivé detaily v něm miluju natolik, že jde do oblíbených. Když se u něčeho rozcabit, tak u tohohle. Vracím se k němu pravidelně a vracet se k němu určitě budu ještě mnohokrát.

Překvapilo mě to hodnocení zde. Na to jak vysoké je, je to tady celé až moc netypické, poněkud melancholické, až depresivní. Příběh psa, který neustále umírá a neustále se rodí a hledá cestu ke své paničce je strašně zajímavý nápad. Už v první díle byl. Nevím ale, co by jako druhý díl měl navíc nabídnout. Tedy kromě toho, že hlavní hrdinka dostává tolik ran osudu, které by průměrný český občan v životě nepřežil. Bylo to tu s pejsky fajn, což o to, ale emotivně už to tady tvůrci trošku přepískli.