Praha očima sochaře (1973)

Praha očima sochaře (1973) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1973
Žánr: Dokumentární
Země: Finsko
Režie: František Vláčil, Pentti Riuttu
Délka:30 min
Hodnocení:4,7/10

Sledovat Praha očima sochaře online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Praha očima sochaře

Letošní 90. výročí narození Františka Vláčila připomene LFŠ neobvyklým způsobem. Nebude uveden žádný z jeho vynikajících hraných snímků, ale prakticky neznámý a zapomenutý dokument, který Vláčil vytvořil v roce 1973 pro finskou televizi. Film uvádíme v české premiéře po více než čtyřiceti letech od vzniku!

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (2)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

Hwaelos

Dvě hvězdy především za obrazový materiál, který Vláčila nezapře, a vlastně možná i za kouzlo nechtěného, protože celý snímek je totálně nesoudržný a české reálie interpretuje způsobem, který je bizarně humorný. Když voiceover vypočítává geniální české skladatele, vypomáhá si obrazovým doprovodem znuděných důchodců na lavičkách, když hovoří o Haškovi (kterej je ve Finsku a Estonsku překvapivě známej), ze Švejka cituje pasáž, která v něm vůbec není (Steklý tuhle pasáž přidal do známého filmu s Hrušínským) apod. O idealizaci socialistického modelu na ruský způsob je škoda mluvit. Nejzajímavější je motiv holubice, přítomný ve Vláčilových starších filmech (Skleněná oblaka, Holubice).(14.08.2014)

Zdroj: ČSFD.cz (2014-08-14)
Cimr

Dokument Františka Vláčila byl jednou v 70. letech odvysílán ve finské televizi a pak už nikdy nikde. Byl zapomenut a teprve loni, díky péči filmových historiků, objeven. Paradoxní na tom je, že kdyby objeven nebyl, nic by se nestalo. Mistrovu filmografii totiž zrovna neobohacuje; jde o zcela průměrný dokument stavějící na stereotypech. (Jaký záběr se asi mohl objevit v dokumentu o Čechách jako první? Ano, správně, je to ruka držící půllitr.) Nutno dodat, že velkou část viny mají finští ,,kolegové", kteří už hotový film znovu přestříhali a upravili k obrazu svému. Možná i proto zde najdeme scény, které v kontextu Vláčilova díla působí až bizarně (obdivování nové panelové zástavby apod.). Pokud chcete tento film vidět jako jistou podivuhodnost (režisér Markéty Lazarové točí průvodce Prahou ve finštině), tak prosím, ale samotná výpovědní hodnota díla je mizivá...(14.08.2014)

Zdroj: ČSFD.cz (2014-08-14)