Posedlost (2022)

Ťažko uchopiteľná hororová dráma, pre ktorú je najcharakteristickejší znak, že je ťažko dejovo uchopiteľná. Aké témy rieši, to je naopak zrejmé. Dejových línií je dosť, začnú, ale príliš sa nerozvíjajú, čo je ale jasný zámer. Postavy levitujú, dostávajú záchvaty a začínajú horieť, pretože tento svet je mystický, i keď je zasadený do reálneho času a miesta. Myslím, že názor na film sa môže odvíjať najmä od toho, koho príbeh budete primárne sledovať a ktorá postava tak bude pre vás tá hlavná.

Žít v područí necitelného, téměř bezbožného pastora se musí začít zajídat i hodně otrlým jedincům. (Jako já bych to nedala ani náhodou.) Kde však hledat pomoc, když před ním prostě není úniku... Ze všeho tu sálá hrozný chlad, ještě teď se cítím fyzicky nepříjemně. Ani vlastně pořádně nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Každopádně musím ocenit, že je řemeslně dobře natočený a disponuje celkem slušnou atmosférou. (55%)

Film mapuje ťažké obdobie Európskych dejín. Kde ešte ani neskončila prvá svetová vojna a Európu sužuje ďalšia tragédia a tou je Španielska chrípka, ktorá ešte viac prehĺbila útrapy nešťastného ľudu. Hovorí sa, že Kam nechodí slnko, tam chodí lekár a tu zas, kde nepríde lekár, tam príde pastor. Lebo práve on je tu sudca, kat aj trúchliaci a vidieť, že každý má pred nim rešpekt a nik nevie, ako sa v ten moment zachová. Film plynie pomaly, ale, že by bol nudným ja osobne povedat nemôžem.  Veľa sa toho tu dialo od levitujúcej dievčiny cez krst a razom hned aj pohreb až po finálnu vybíjanú. Režisér myslel aj na drsnú, chladnú a zároveň aj uchvatnú prírodu. A to cele bolo nádherne remeselne stvárnené a kamerovo to bolo tiež ukážkové. Pri týchto zvykoch , tradíciách a hlavne pravidlách, si ani neviem predstaviť, že by film bol svižnejší a popravde, ani by som nechcel aby taký bol, lebo potom by už nebol sám sebou, ale tým kým ho chce niekto iný. Preto takáto individuálnosť mi pri tejto krajine veľmi sedela a u mna bol tým jedinečný a zaujímavý. A páčila sa mi aj ta ponurosť, ktorá sa niesla celým filmom, na takú nie som v tomto období vobec zvyknutý. Herci boli uveriteľní a pochopiteľne hlavne Jan Sælid, ktorý bezcitného reverenda zahral ukážkovo. Pomalé tempo, ale ktoré tomuto filmu neznižovalo úroveň, ale práve naopak, takéto tempo mu pristalo. Slabé 4*.

Byť to Americké, idem možno ešte nižšie. Ale tie Nórske neopozerané ksichty a príroda to ako tak potiahli čosi hore. Okrem toho sa dá pochváliť aj určitá plnosť charakteru postáv, ich rozvoj a určitá snaha poňať to celé viac psychologický ako strašidelne, ale v tej záplave filmov, čo týždenne vidím to je jednoducho slabučký priemer. Neurazí, nenadchne.

Posedlost je mysteriózní drama s přesahem do paganhororu. Pokud si odmyslíme fantastickou rovinu, pak zůstane příběh o střetu postav, který dostává podobu balady. Navrátivší se reverend má velké plány, jenže se postupně ukáže, kým ve skutečnosti je. Despotický kněz na jedné straně straší věřící Peklem a nevěřící věčným zatracením, pokud nepřijmou Boha, na straně druhé páchá jeden hřích za druhým. A nejsou to jen ledabylé lidské malichernosti, nýbrž hříchy nejtěžšího kalibru - zrada, smilstvo, vražda. Není divu, že místo pevné a láskyplné víry přináší zkázu a zmar. Působivý vizuál. Symbolické obrazy - zlatá moucha ukazující děvčátku cestu, levitující dívka, šerosvitné výjevy se svíčkami a petrolejovými lampami, drsná krajina a chladná voda divoké bystřiny. Pro běžného diváka bude asi snímek pomalejší, ale mě přišlo, že se celým příběhem vine neklidná nit temného napětí. Stavět kostel na dávném pohřebišti původních obyvatel není chytrý nápad už proto, že je nemorální. Jenže kněz se chová, jako by nebylo 20. století, nýbrž třinácté. A jak správně několikrát říká, za hříchy se platí. Mýlí se však, když míní, že Bůh od hříchů očisťuje, páč k tomu slouží Očistec...