Pomsta tygra (1979)

Tak toto už bolo o niečom inom.Jackie Chantu konečne pre zmenu vynechal humor a celý film sa vezie vo vážnejšom tóne než sme pri ňom zvyknutý. Veľká vďaka zato. Jackie tu hrá mladého študenta, ktorému zabijú učiteľa, a tak sa ho rozhodne pomstiť. Príbeh síce nie je výnimočný a podobný scenár u týchto filmoch sme už videli, ale bola tu snaha urobiť aspoň niečo trochu inak. Je tu zopár príjemných prekvapení, postavy tu majú svoj vývoj a koniec prekvapí. Jackie Chan je tu dravý, skoro neporaziteľný, seriózny a jeho bojové umenie v tomto filme je niečo nádherné. Bojové choreografie sú prvotriedne, sú krásne nacvičené, majú úžasne tempo a je radosť na nich pozerať. Takýto štýl Jackiemu pre zmenu naozaj sadol. Rozhodne jeden z najlepších filmov, kde si Jackie zahral. P.S. Preložiť názov filmu Dragon Fist do názvu Pomsta Tigra bolo veľmi nešťastné rozhodnutie.

Pomsta tygra bola natocena pred Majstrovym synom, takze neocakavajte ziadny humor. Film ponuka dva klady. Zapletku so zaujimavym vyvojom postav. Hlavny zaporak sa polepsi a hlavneho hrdinu zblbnu, takze zacne pachat nespravne ciny. Bohuzial Lo Wei to nedokazal poriadne podat a tak je film strasne skratkovity, casto som mal pocit jak keby vo filme chybali desiatky minut dôleziteho vyvoja. Postavy sa menia zo sceny na scenu. Je to strasne divne a dramaticka stranka nefunguje. Hudba je casto nevhodne pouzita. Cele to casto pôsobi amatersky. Druhym kladom su solidne bitky. Väcsinou sice maju jednoduchsiu choreografiu, ale aspon je poriadne dynamicka. Vrcholom je ale kvalitne finale v ktorom Jackie vyuziva v bitke barlu. Aspon kvôli nemu sa vyplati film raz vidiet. Najmä v dnesnej dobe, ked je uz Jackie prilis stary na to, aby predviedol aspon takto kvalitne bitky. 4/10. edit 2021. Tak asi som prvýkrát fakt videl tú o 20 minút zostrihanú verziu, lebo som si tentoraz pustil 97 minútový remaster a už to vôbec nepôsobilo tak chaoticky a dej dával zmysel. Síce to stále nie je nejak extra strhujúce, ale už je to v pohode a fakt sa mi páči to, že hlavný hrdina na konci spojí sily so záporákom, ktorému sa chcel na začiatku pomstiť. Taký zvrat si u žiadneho iného kung-fu nevybavujem. Škoda len, že je to celý čas na vážno. Pár Jackieho vtipov by filmu pomohlo. Takisto sa mi zdalo, že je tam viac bitiek ako v tej zostrihanej verzii a aj keď sa nechytajú na Jackieho neskoršie filmy, tak som s nimi spokojný. Plus ten remasterovaný obraz vyzerá parádne. jak nový film. Takže na ten v pohode pozerateľný priemer sa film bez problémov vyškriabal. 5/10.

Mladičký a ohebný Jackie předvádí kvalitní bojovou gymnastiku. Ale prvních 20 minut jsem myslel, že film nezhlédnu celý. Stupidní nebo spíš žádný scénář, nekvalitní souboje a děsný dabing byly příliš. No nakonec jsem vydržel. Ale to, že se prakticky ve všech starších hongkongských kung-fu movie absolutně neřeší otázky, odpovědi a vůbec nějaká vysvětlení děje (pokud nějaký je) je do nebe volající... Takže 3 hvězdy jsou opravdu jen za Jackieho souboje!

Dokonalý kousek klasického hongkongského filmu ještě nezkaženého Hollywoodem, to jest atrakce před narací. Všemu dominují klany, copy, hanfu (tradiční čínské oblečení) a kung fu. Kung fu boj zde ještě nevypadá jako plynulý film, ale jako rychle se střídající diapozitivy v neměnném rytmu "noha raz, ruka dva, loket tři". Úvodní titulky jsou geniální - hotový arkádový Mortal Kombat, Kung-Fu Master a Street Fighter dohromady. Uříznutá noha také není k zahození, proto se také schraňuje v truhle, že.

Předem se omlouvám za spoilery, ale u tohoto díla se prostě nedokážu udržet a vzhledem k bohatosti děje mám naději, že budoucímu diváku nevznikne tímto komentářem nenahraditelná škoda. Příběh se totiž snaží o vybočení z tradičních schémat těchto filmů – mladíkovi zabijí mistra, mladík trénuje a nakonec mistra pomstí, změnou na mladíkovi zabijí mistra, mladík trénuje a nakonec mistra nepomstí, protože jeho vrah si mezitím, vlivem špatného svědomí, za trest upižlal hokejku. Nicméně mladík prostě potřebuje někoho ve finále zkopat a tak následuje složitá výroba sekundárního padoucha. Hned od úvodních titulků je divák seznámen s obligátními zvukovými efekty, doprovázejícími smrtící údery, vyráběné pravděpodobně členem štábu, který za scénou mlátí prknem elefanta přes prdel. Ve finální hromadné bojové scéně už pochopitelně prkenný mlátič nestíhá s frekvencí a dle všeho je mu operativně poskytnut pomocný asistent. Nebýt vložené scény berla versus tonfy, kde pracovník vymění prkno za triangl, mohlo to snad trpělivého chobotnatce i přestat bavit. V závěrečném souboji pak sekundární padouch po třech trefách loktem do vajec a cca dvaceti úderech malíkovou hranou do hrtanu usoudí, že by to mohlo špatně dopadnout a dělá mrtvého. Celé finále je přitom uvedeno jakousi asijskou obdobou Cimrmanova „okamžiku pravdy“ jen s tím rozdílem, že zdejší provedení je ještě o něco zábavnější. Co se týče kvality soubojů, mají nádech reálného boje a budoucí virtuozity vlastně jen scény s Jackie Chanem, ostatní protagonisté mi připomínali svými robotickými pohyby spíš nacvičování spartakiádní sestavy důchodci s obručí. Šokujícím zjištěním však pro mě byla jiná věc. Asijská schopnost plagiátorství dozajista takřka nemá fyzické hranice a není žádným tajemstvím, že každý průměrný čínský venkovan je bez obtíží schopen si za chatrčí postavit funkční kopii urychlovače částic. Objevení Morriconeho hudby z o sedm let mladší Mise v tomto asijském spektáklu však dokazuje, že Čína konečně dotáhla tento fenomén až k vykrádání budoucnosti.