Outer Touch (1979)

Ironický lodní počítač z druhé ruky a polonahé mimozemšťanky v béčkové sci-fi komedii unáší čtveřici lidí, které pracovně člení na "normal life forms" (ženy) a "flat-chested creatures" (muži), a na rozpadající se vesmírné lodi je podrobují intimnímu zkoumání. Subžánr erotické sci-fi s tématem mimozemské examinace lidského těla by se dal interpretovat psychoanalyticky, ale zábavnější je sledovat design vesmírné lodi. "Hospitality room" je zařízená radikálním designem přelomu 60. a 70. let, zatímco tělocvična už přechází do postmoderní stylu podpořeného low-budgetovou kutilskou estetikou, přičemž AI jukebox sloužící jako robotický (psycho)analytik se svěřuje, že původně chtěl být interiérovým designérem. Postmodernímu režimu odpovídá i celek filmu koncipovaného jako pastiš Blízkých setkání třetího druhu a dalších vzorů. Syntezátorové zvuky Emila Zoghbyho, které se hodí ke sci-fi, střídá jakási country hudba. Primitivní triky odpovídají béčkové kinematografii, ale díky svébytné estetice stojí za vidění, v některým momentech jsou vyloženě krásné a stárnou svým způsobem milosrdněji než pokročilé triky 70. let překonané následujícími dekádami. Celé to doslova vrcholí technologicko-erotickou explozí...(22.12.2024)

Briti sa nejako potrebovali vyspovedať zo svojej sexuálnej frustrácie a ak by išlo o projekt Monthy Python a vyzeral by do bodky presne takto, poznali by sme ho všetci. Čo viac k tomu napísať, keď už teda Británia a rok 1979, odporúčam filmový maratón na jeden záťah: Outer Touch, Alien a ak zvýši čas, tak aj neskorší X-Tro.(06.01.2023)

Známější pod svým americkým názvem jako Spaced Out. Nízkorozpočtová parodická SF s trochou nahoty o třech mimozemšťankách v rozpadající se vesmírné lodi, které se učí lásce (a reprodukci) od čtyřech z Anglie unesených pozemšťanů (dva muži, žena a pubertální mladík). Jinak jedno velké (úmyslné!) WTF: totální glam/camp stylizace (už chyběl jen David Bowie), výprava a kulisy "co dům dal" připomenou zábavné pořady nebo pohádky ČST ze 70. let, vše doprovází neuvěřitelný vlezlý syntetizérový soundtrack, děj nedává moc smysl a herecké výkony se zastavily jen kousek nad úrovní pornofilmu. A v kosmické lodi je jukebox sloužící jako psychoanalytik. No, bavil jsem se.(19.02.2012)

Guilty pleasure, přiznávám bez mučení. Je to tak praštěné a ujeté, a přitom jsem se celou dobu bavil v očekávání s čím ještě autoři přijdou.(19.09.2022)