Osud světa (2002)

A možná bych dal i čtvrtou hvězdu, ale na tu to momentálně nevidím. Stejně jako včera u Outlandu jsem se obával, že mi to moc nesedne, ale nakonec jsem opět mile překvapen. Sice v tom je opravdu vidět dost jiných slavnějších akčních a sci-fi filmů a sice to občas je naivní a klišovité, ale ne zas až v takové míře, že by mi to výrazněji vadilo a tak Osud světa vnímám jako docela fajn oddechovou sci-fi, která si na nic hlubšího nehraje a je jí to jen ku prospěchu. Na Japonce to navíc nebylo tak moc překombinované jak jsem čekal a osobně mi bylo hodně sympatické jak ústřední duo, tak i to, že z toho vypadne takový "dospělejší" E.T., což je něco, co jsem v tom rozhodně nečekal a spíš mě to potěšilo, protože je to víc odlišné než kdyby to byla jen taková ta akční sci-fi klasika o útoku mimozemšťanů na Zemi. Silné 3*

Je to futuristický sci-fi /akčný / dobrodružný film. Je pravda, že si to vzalo veľa inšpirácie z Matrixu, Terminátora, Dňa nezávislosti, ET, Predátora a pravdepodobne niekoľkých ďalších filmov, ktoré som si nevšimol. Vyzerá to však skôr ako pocta filmom, než lenivý podvod, keďže so zdrojovým materiálom zaobchádza s rešpektom, ktorý si vyžaduje. Dej je jednoduchý a dobrý, silne si požičiava z Terminátora, ale dáva mu trochu šmrnc, ktorý je dosť zaujímavý. Sci-fi časť filmu je celkom dobrá. Špeciálne efekty dokonale zapadá do živej akcie, bez toho, aby v ktoromkoľvek bode filmu vyzerala nevhodne. Akčné sekvencie sú fantastické, iste akcia je často silne inšpirovaná filmami ako Matrix, ale darí sa im to celkom dobre. Niektoré sekvencie vo vás vyvolávajú túžbu po viac. Herecké výkony sú celkom dobré. 7/10

V nedaleké budoucnosti dojde k invazi mimozemšťanů ve snaze vyhladit lidskou rasu. A tak  z budoucnosti přicestuje mladá dívka, aby tomu včas zabránila. Japonská směs sci-fi a akce, v mnohých scénách připomínající známý 'manga komiks', se snaží seč může, avšak přesto má problém pevně držet pohromadě. Námětově se nejedná o nic originálního. Snaha napodobit hollywoodské trháky je víc než znatelná, takže můžeme vidět doslova do očí bijící odkazy na snímky 'Matrix', 'Terminátor', E.T. Mimozemšťan, Den nezávislosti, a mnohé další.  Děj už tak plnohodnotný není, takže se velice často stává, že to v rámci vývoje děje dosti zaskřípe. Nejvíce zabolí vynucování vztahu mezi hlavními představiteli, tedy dívkou Milly a zabijákem Miyamotou, který jí pomáhá. Když dívka velmi často vyznívá jako otravné dítě, nemůže to prostě fungovat. Příběh je vůbec málo promyšlený a patřičně scenáristiky zpracovaný. Co má správně vyznít, nevyzní a co má být, prostě není. A tak ani citová stránka věci nedokáže navodit tu správnou atmosféru. Jedná se tedy o japonský sci-fi zářez nevalné kvality, který ve snaze být něčím naprosto ztrácí veškerý svůj um.

Pokoušet se převést jakoukoliv anime na celuloid, by se ještě před pár lety zdálo býti holým šílenstvím. Technika i odvaha filmařů však pokročily a v době, kdy i Hollywood začal houfně ohlašovat hrané adaptace, vzali si Japonci příklad z hesla "dokázali jsme, že to dokážeme", plivli do Pentií a začali makat na jednom z nejdražších projektů historie. Jedním ze skrytých trumfů Returnera je, že na vás sice všude na oficiálních stránkách i plakátech vyskakují kreslené podobizny Takeshi Kaneshira, ale scénář z žádné mangy nevychází. Režisér Takashi Yamazaki si ho doslova "vyrobil" a koukal při tom asi na hodně filmů. Mj. i Den nezávislosti, E.T.ho (zřejmě nebude náhoda, že Yamazaki v roce 2000 natočil klon E.T.ho s názvem Juvenile) nebo 12 opic. Ale nepředbíhejme...

Hlavním hrdinou je nájemný zabiják Miyamoto (Takeshi Kaneshiro) žijící u infobáby (stará osoba, která má jako jediná v okruhu sta mil televizi a notebook s internetem, takže je hotovou studnou informací). Díky fuškám, které pro ní odvádí se krok za krokem dostává na stopu své odvěké nemesis, chodící reklamy na vlasové tužidlo - Mizoguchiho, vysoce postaveného člena nejsilnější Triády. Nemusím dlouze zdůrazňovat, že je to arciparchant a nezalekne se ničeho, ani kuchání dětí za účelem prodeje orgánů. Právě takhle skončil Miyamotův kamarád před patnácti lety a od té doby je hlavní hrdina Mizoguchimu v patách. Co v patách, už ho skoro měl, kdyby se při megačistce v přístavu neobjevila ona tajemná dívka (kterou Miyamoto pro jistotu postřelil). Stačil jeden pohled špatným směrem a Mizoguchi opět zmizel.

Miyamoto naštěstí není žádný nelida (i když... záporáky teda nešetří) a tak vezme dívku domů. A to asi neměl dělat, protože o pár minut později má na krku přilepený detonátor a ta postřelená osoba ho nutí, aby jí odvezl do výzkumného střediska. Mele páté přes deváté a řeči o apokalypse, cestování z budoucnosti a mimozemšťanech, jdou Miyamotovi skrz uši pouze průtokově, ale o hodinku dál už nelze pochybovat, protože na scéně se objevují mimozemšťani, dívka má u sebe urychlovač času (aneb bullet time si musíme nějak oddůvodnit) a apokalypsa je skutečně za rohem. Navíc má o ztroskotavšího mimozemšťana zájem i Triáda a tak se Miyamoto opět setká tváří v tvář Mizoguchimu. Jinými slovy, všechny cesty vedou k trikově nabušeným akčním scénám a divákovi brzy dojde, že tady bude ještě pěkně veselo...

S největší devizou filmu, počítačovými triky, však tvůrci nakládají opatrně a jejich nedokonalost se projeví snad jen ve flashbacích do budoucnosti, které pomáhají formovat charakter zachránkyně lidstva, která si to z roku 2084 přihasí do budoucnosti, aby zabránila smrti mimozemšťana a rozpoutání intergalaktické války. Mimozemšťani v brnění vypadají jako kombinace Predátora, Terminátora a Vetřelce, svlečení pak jako něco mezi E.T.m a Gremlinem (oops, to jsou zavádějící popisy). Většina trikových záběrů je ale situována do přítomnosti a pokud jste schopni přivřít oko (na hollywoodskou kvalitu produkce zapomeňte), jsou výsledky velice... decentní.

Ale triky, netriky... i ten největší nekňuba brzy pochopí, že Japonci dokonale vykradli řadu amerických předchůdců a snaží se probudit k života jakéhosi sci-fi Frankensteina. Naštěstí se to daří, protože celá zápletka se záchranou světa tvoří díky výkonům hlavní herecké dvojice jen nepodstatné křoví. Takeshi Kaneshiro má i jako nájemný zabiják svou klasickou jiskru v očích, takže vůbec nezáleží kolik lidí střelí do hlavy, vždycky to bude pětihvězdičkový klaďas. K dobré atmosféře přispívá i jeho sehranost s Anne Suzuki, představitelkou Milly (té z budoucnosti). Goro Kishitaniho (Mizoguchi) si určitě taky zapamatujete, pokud to nebude kvůli sestřihu, tak snad proto, že je to vážně hajzl. Jak už to tak bývá. Returner je primárně sci-fi příběh, takže nečekejte nějaké hutné akční nálože, krom několika zajímavých přestřelek se dočkáte jen dvou nebo tří bojových pohybů, prostě žádné žně. Režisérovi evidentně vyhovovalo spíš odlehčování humorem než sázení jedné akční scény vedle druhé. Budiž, film funguje i tak, protože se může opřít o dobře napsané charaktery.

Returner je filmem mnoha tváří a podob. Někteří v něm uvidí jen vykrádačku všemožných západních hitů (za svojí inspiraci se tvůrci zjevně nijak nestydí, protože není nikterak maskovaná), další prohodí něco o "japonském Matrixu", ale najdou se i tací, co v něm uvidí nástup nové japonské vlny, jež kombinuje osobitou akční sci-fi, velice nadějné využití triků a která má otevřeny všechny cestičky na zahraniční trhy. 80%

Tady je úplně všechno - Terminátor, ET-mimozeměťan, i Matrix. Ale kupodivu to docela funguje, béčková zápletka a nedostatek originality smrdí jen ze začátku, a brzy je zastíní velmi slušně natočená akce a na béčkové poměry hodně dobrá výprava a kamera. Jen s tím "cyberpunkem", který tu je dole v komentářích zmiňován, to nemá absolutně nic společného. Maximálně tak se to občas vizuálem snaží tvářit trošku neo-noirově. 7/10