Notre musique (2004)

Notre musique (2004) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:2004
Žánr: Drama
Země: Francie, Švýcarsko
Režie: Jean-Luc Godard
Délka:80 min
Hodnocení:7,1/10
Metascore:77/100

Sledovat Notre musique online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Notre musique

Peklo: kombinace hudby a obrazů katastrof a válečných filmů. Očistec: v Sarajevu se setkávají Jen-Luc Godard, Juan Goytisolo a další více či méně významné osobnosti; diskutují o roli poezie a obrazu ve světě devastovaném konflikty. Ráj: pod dozorem amerických mariňáků nachází na břehu moře mír mladá mučednice, která si prošla Sarajevem i Jeruzalémem.

Témata

Obsazení

Trailer

Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (11)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

radektejkal ★★★★☆

Godardovy filmy nás svým neklidem a nepokojem nutí stále vyhledávat a dívat se na jeho další a další filmy, přičemž by nespíš stačilo dívat se stále novu a znovu na jeden. Ale je to vůbec možné, a bylo by to snesitelné? Je třeba tento film o všem, co je v dalších filmech? Nebo je jen o tom, že Řekové (vítězové) píší dějiny a Trójané (poražení) poezii? Všechy Godardovy filmy jsou o hříchu, o tom, jak a čím přestupujeme hranice přirozeného a nadpřirozeného světa.Hear me talk of sin /And you know this is it(Jim Morrison).Hřích je definován jako „slovo, skutek nebo touha proti věčnému zákonu“(Wikislovník). ... Možná se mi Godard tak trochu plete do projektu vydávání knih Milana Nápravníka z pozůstalosti, který připravuje (5 knih už vyšlo, "Imaginace a tvorba" nedávno, poslední vyjde příští rok) Láďa Fanta (já překládám citace z jinojazyčných zdrojů). A tak ještě jeden citát z posledního Nápravníka (čtu zatím na straně 42, odlišeno také kurzívou): ...vědomí přebírá úlohu víceméně pasivního registrátora psychických pochodů řízených emancipovaným nevědomím, a probíhajících tedy nezávisle na vědomí a vůli ..."Hodí se to na Godarda? V "dantovském pojetí" filmu vidím ovšem jen jistý svéráz umělce propagujícího to, na čem mu v podstatě nezáleží.

Zdroj: ČSFD.cz (2024-12-16)
Radko ★★★★☆

Cez Peklo a Očistec sa trpezlivý a na ponúknutý experiment vnímavo naladený divák dostane až do kráľovstva Raja. Všetko vytvorené režisérom-intelektuálom, známym predstaviteľom novej vlny francúzskeho filmu 60. rokov. Koláž najrôznejších vojnových konfliktov, utrpenia a obetí v úvodnej desaťminútovke, sprevádzanej Čajkovského a Sibeliusovým klavírom predstavuje Peklo. Očistec je najrozsiahlejšou časťou filmu: osobný dokument. Prostredie tvorí knižný festival v Bosne, spamätávajúcej sa zo zničujúcej vojny. Názory rôznych spisovateľov, tvorenie rozhovoru žurnalistkou, prednáška Godarda študentom, ktorý sa v tejto časti stáva zároveň hercom. Obsah: veľmi veľa výrokov, kladených otázok, pochybností intelektuálsko ľavicového razenia západného strihu, ktoré miestami zahltcujú napriek občasnej kúzelnej a zaujímavej vete. Záverečný Raj je zelený, plný hravosti a dobrovoľného vzdelávania sa.... ....a strážia ho americkí mariňáci. Umelecký pohľad na znepokojenia súčasného sveta je zároveň istou obžalobou neustáleho sveta konfliktov, použitými technikami a výrazovými prostriedkami sa pohybuje od narácie k dokumentu a zase naspäť k básni. Kto má rád Godardov nepokojný, viacvrstvový intelektuálsky štýl, určite si ho výsostne užije aj v Našej hudbe.

Zdroj: ČSFD.cz (2006-02-07)
Master19 ★★★★☆

Ráno jsem si tohoto Godarda vyhlédl v televizním programu a celý den jsem se psychicky připravoval, takže jsem to dokázal zkousnout. Když už totiž divák přežije úvodní peklo, zvládne cokoliv...

Zdroj: ČSFD.cz (2015-02-01)
tomtomtoma

Naše hudbaje Godardovým magicko-rituálním filmovým aktem znovu-posvěcení a obrození světa a lidského života. K tomu je zapotřebí té nejvyšší možné oběti z hlediska lidského bytí, vlastně jde o rituální ztotožnění se s "božským" prostřednictvím sebeobětování. DantovaBožská komediese stala výchozí strukturou Godardově ironické jízlivosti směřující ke Spokojeným státům americkým i jejich garantované představě moderního pojetí "rajského" pozemského způsobu života. Snad je skutečně novodobou úlohou náboženství mírové poslání, tedy za nutného předpokladu, že tím také nedojde zároveň k jeho sebepopření zahájením boje za mír. Přestože se samo moderní západní společenské uspořádání prezentuje jakožto konsensus plurality rozmanitostí, je zaplněno a formováno nejedním nepřekonatelným antagonismem. A boj za mír je vyvrcholením protikladů struktur lidského bytí, je sebepopřením i sebeobhajobou vlastního způsobu života západní civilizace současně. Godard, jak je zvykem, konfrontuje a provokuje, magickým rituálem uvádí v běh celý soulad od sebe vzájemně osvobozených a dekonstruovaných složek filmu: obrazu, zvuku a textu. Godardovo představení ráje je výstižným odhalením základního pilíře "svobody" i sebevyjádření západního civilizačního okruhu. Hlavním obětníkem magického ritu k znovuposvěcení bytí je sám Godard, diriguje vzájemné střety pojmů v jejich významech, s jejich naplňováním a s jejich interpretováním. Nejvyšším prostředkem aktu je Olga Brodsky (Nade Dieu), mladá Židovka provádějí syntézu teze a antiteze lidského bytí do úplného vyvrcholení a vyčerpání vlastního významu. Významnými postavami rituálního aktu rovněž jsou telavivská novinářka Judith Lerner (Sarah Adler), Olžin strýc a francouzsko-židovský tlumočník evropské umělecké konference Ramos Garcia (Rony Kramer), spisovatelé konference (Španěl Juan Goytisolo, Palestinec Mahmoud Darwich, Francouzi Jean-Paul Curnier a Pierre Bergonieux), nebo ty personifikace manifestující americké svědomí jejich vlastních civilizujících technik (George Aguilar, Ferlyn Brass a Leticia Gutiérrez).Naše hudbaje charakteristickým filmovým výrazem Godarda svou formou i vyzněním. Film, respektive umění se stává polem působnosti magicko-náboženských ritů. Filosofie, umění, náboženství a revoluce získávají svou celost ve své vzájemné jednotě, teprve až s jejich sloučením se může uskutečňovat samotný tvůrčí akt, umožňující modifikaci reality!(13.09.2024)

Zdroj: ČSFD.cz (2024-09-13)
honajz2

Tohle je asi poslední Godardův film, který je ještě nějak promyšlený a nejsou to jenom náhodné záběry nahodile za sebou (jako to je v Socialismu nebo Knize obrazů). Film je rozdělen na tři části - Peklo, Očistec a Ráj. Peklo je úvodních 10 minut a je tvořené jen ze samých záběrů krutosti (avšak brutalitu ve velké míře nečekejte) a zároveň varuje diváka, jestli opravdu je takovýhle film právě pro něj. Každopádně ukazuje zlo tohoto světa, především války (což je v poslední době Godardovo hodně oblíbené téma, když si vezmu jeho filmy od roku 2000). Pak následuje Očistec, který je nejdelší částí filmu a stále se zde rozebírá téma války, témata současného světa, Sarajevo a Jeruzalém, dokonce tu máme i nějakou hlavní postavu. A jinak Očistec=náš svět. V posledních 10 minutách (zhruba) je Ráj, ve kterém jedna žena kdesi na pobřeží najde, no, ráj, co jiného. Je to i vlastně takový "happy end" oproti tomu, co se odehrává a probírá v Pekle a Očistci. Něco do sebe celý tenhle film rozhodně má, myslím, že ho dokážu nějak docenit, ale nudil mě celkem často a Očistec by se taky mohl o něco zkrátit. Slabé 3*(29.01.2020)

Zdroj: ČSFD.cz (2020-01-29)