Nevítaní (2009)

Je jen trochu škoda, že se tento pozoruhodný dokument nedostal do povědomí veřejnosti a vidělo jej relativně velmi málo lidí (tady na csfd nemá ani 200 hodnocení). Přitom uměleckou úrovní by patří mezi nejzajímavější současné české dokumenty, podobně jako filmy od Třeštíkové, Klusáka a Remundy nebo Kouteckého.

Myslím si, že z těchto záběrů, které se střádali roky se dal udělat hezčí dokument. Nicméně: i tento je dost dobrý. Opět se nemohu odprostit od dojmu, že většina lidí co točí dokumenty o lidech s handikepem se snaží donutit lidi k soucitu. Proč? O velkých lidských příbězích se točí dobrá dramata. Dokumenty se opravdu točí o válkách, zvířatech nebo postiženích. Proč dokumentovat lidské osudy s cílem vyvolat soucit? Bolest, kdo dnes nezažívá bolest - tito lidé ji zažili více než kdo kdy pozná a chtějí žít a tvrdě se o to perou. Nezaslouží si být litováni, snad by měli jít vzorem. Myslím si, že by si zasloužili lepší žánr než jen dokumenty...

nevim proč, ale o mě koluje takova vžita představa, že se směju postiženejm lidem...neni to teda vubec žadna pravda....
tadle fáma vznikla při jedny hodině čj, kdy jsme dostali za ukol utvořit věty s některejma, nám ještě v tý době nepříliš
známejma výrazama... já tenkrát dostal slovo IRONIE.. a my sme meli ve tride jednoho vochrnutyho kluka na vozejčku, kterej měl ještě
navic řečovou vadu... a já nevim proč, jestli na me byl byl vod pani učitelky vyvijenej nějakej neúnosnej tlak,,,nebo to bylo tim že sem byl
tekrát podviživivenej
(jednou sem dokonce spolknul panáčka z lega (a taky sem si stavěl domeček z matrací,ale to sem nepatří)), ale já nevymyslel nic lepšího než
NEJVETSI IRONII JE, KDYZ SI CHLAP NA VOZEJKU SLAPE NA JAZYK...no a vod tý doby sem takhle vocejchovanej.... já teda nemám paměť na ména,
takže už ani nevim, jak se ten chudák menoval, tak bych se rád touto cestou omluvil alespon zde účinkujícím.....
bylo by to tedy pro čápa, krocana, tu slečnu s těma palčákama a ostatní kytovce,,,,držte se frajeři, a žádný vopičárny

Tohle byl nesmírně silný snímek, který ve mně zanechal spoustu stop a uvědomil jsem si, že moje maličkosti všedního života jsou nic oproti jiných neštěstí druhých. Film ve mně probudil něco, co jsem dříve bral na lehkou váhu. A o to asi i tvůrcům šlo. Nicméně smekám klobouk nad tímto dílem, který asi není pro každého jedince. Některé slabší povahy to nemusí vydržet, ale je to prostě pravda, a my se ji musíme postavit a uvědomit si, že jsou mezi námi lidé, kteří ač mají nějaký druh postižení, pořád mohou něco dokázat. Takhle silně působivý dokument jsem už dlouho neviděl, držím palce všem zúčastněným a nejen jim. Doporučuji vidět všem. Pokud máte zájem vidět tento skvělý snímek využijte tento odkaz:http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20856226885-nevitani/

Takýchto osudov je bohužiaľ príliš veľa. A je len dobre, keď sa o nich hovorí a majú šancu sa dostať do médií. Za totáča boli ukrývaní v rôznych kláštoroch, bokom od bežného obyvateľstva aby nerušili socialistickú idylu. Aj z tohto pohľadu sa treba pozerať na počínanie ich rodičov. My ostatní im akurát môžme držať palce..