Nell (1994)

Krásny film so zaujímavým príbehom, ktorý ma svojou atmosférou dokázal chytiť hneď od začiatku a už nepustil. Dramatických situácií mohlo byť aj viac, resp. mohli byť viac napumpované. Drobné chyby by som videl aj pri ztvárnení divožienky, na môj vkus na to, že bola sociálne izolovaná, bez kontaktu ostatných ľudí, sa vyjadrovala so značným emočným nábojom i repertoárom. Spočiatku ma iritoval onen neustály blabotajúci jazyk hlavnej hrdinky - Misa čika bí, misa čika bí. Ale jednoduchý príbeh uprostred krásnej panenskej prírody o hľadaní a nájdení nielen jednej osoby, ale hneď viacerých, bol ako taký balzam. Krása.

Nell jsem viděl už kdysi dávno jako čerstvou novinku v kině. Ano, byl jsem totiž tenkrát taková trubka, že jsem chodil do kin i na takovéhle středoproudové komerčárny, nechal jsem se totiž lehce ošálit anotací o moderní divošce, hovořící svébytným jazykem. A on ten příběh opravdu není nezajímavý, naopak, jen by ho ale scénárista nesměl "vylepšit" několika metráky melodramatického patosu a v hlavní roli by nesměla exhibovat Jodie Foster. Jestliže tady často obrazně píšu, že jsem u nějakého filmu málem umřel trapností, tak tady to platí dvojnásob. Při Nelliných svébytných, neboli mentálně retardovaných pazvucích a grimasách, jsem se propadal do hlubin přímo metafyzicky děsivého splínu a beznaděje a chtělo se mi umřít. A při jejím závěrečném proslovu před soudním dvorem... No nebudu lhát, umřel jsem doopravdy. Teď píšu ze záhrobí, abych ještě než se odebéřu do barda nebo Elysionu nebo kam, varoval všechny dosud živé: Lidé, bděte! Tohle si opravdu radši nepouštějte, je-li vám život milý! Ehm... Ale dám přece jenom aspoň jednu, protože přítelce se to líbilo.

Takhle promarnit zajímavý námět a takové herce k dispozici...scénárista i režisér na odstřel za tohle. Začátek je velice slibnej, Jodie je tu k zamilování ještě víc než kde jinde, ale jak se do toho začne srát ta doktorka i její šéfové, začíná to nabírat blbej směr. Ve chvíli, kdy ji vezmou na první výlet do města, tak je to na ranu. Druhá půlka filmu už mě nasírala jen víc a víc. Takže ty dvě jen za Jodie.

Zpočátku jsem měl problém přivyknout si na onen pseudojazyk hlavní postavy, nicméně si mě vzápětí film omotal kolem prstu a nejen díky strhujícímu výkonu Jodie Foster. Její řeč těla, pohledy nutí neustále diváka přemýšlet o její přirozenosti a kontrastu mezi životem v civilizaci a mimo ní. Dokonalá chemie mezi ústředním triem a hluboká melancholická hudba. Ojedinělý příběh bez patosu s upřímnou romancí a krásou lidského ducha.

Nell je dospělá žena, která žila izolovaná od okolního světa a mluví zkomolenou angličtinou. Zprvu výborný film o "vlčím dítěti" se časem přiklonil k nerealistickému optimismu a přeslazený happy end tomu nasadil korunu. Což je vážně škoda, protože Jodie hrála jak o život.
Příště by to chtělo si rozmyslet, jestli točíte drama nebo pohádku.