Napospas osudu (2014)

Film s Nicolasem Cagem překvapuje už samotným námětem, který si pohrává s biblickou apokalypsou a tajemným zmizením tisíců lidí. Právě tahle odvážná kombinace katastrofického thrilleru a duchovního podtextu dává snímku zvláštní atmosféru, která se dnes v podobných filmech nevidí tak často. Místo čisté akce se film snaží budovat napětí postupně – nejprve skrze dialogy a vztahy mezi postavami, a teprve poté přichází chaos, panika a boj o přežití. Díky tomu má děj pevnější základ a nepůsobí jen jako sled náhodných efektů.
 
Nicolas Cage v roli pilota působí jistě a přirozeně. Jeho postava drží film pohromadě a dodává mu lidský rozměr – nejde jen o katastrofu, ale i o reakce obyčejných lidí na něco, co přesahuje jejich chápání. Vedlejší postavy, zejména rodinná linka na zemi, dobře doplňují dění ve vzduchu a vytvářejí pocit, že se celý svět opravdu ocitl v neznámé situaci.
 
Silnou stránkou filmu je atmosféra nejistoty. Mizící lidé, opuštěné věci, chaos na ulicích i napjatá situace v letadle vytvářejí zajímavé napětí. Snímek se nesnaží všechno vysvětlit hned, ale nechává prostor pro interpretaci, což mu dodává tajemný a lehce znepokojivý tón. Právě to může diváky zaujmout – nejde o typickou katastrofu, ale o událost s širším přesahem.
 
Technická stránka je solidní, akční momenty fungují a panika na zemi i ve vzduchu má správnou dynamiku. Film navíc uteče poměrně rychle a i přes klidnější tempo dokáže udržet pozornost. Jako celek jde o zajímavou oddychovou podívanou, která kombinuje napětí, katastrofický motiv a duchovní témata do jednoho netradičního balíčku. Není to velkolepý blockbuster, ale jako mysteriózní thriller s apokalyptickým nádechem funguje překvapivě dobře a nabízí něco trochu jiného než běžná žánrová produkce.

Ani by mi tolik nevadilo, že se jedná o náboženstvím šmrncnutý snímek, kdyby to nebyla taková neskutečná nuda. Cage hrál i zábavnější a výraznější role, tady jen to, co mu scénář předepisoval. Za houby to stojí jako sci-fi i jako akční drama. Jdou zvěsti, že Pánbůh to také viděl a hořce zaplakal. Nebo znuděně a s klením odešel z kina, v tom se svaté knihy neshodnou.

Jerry B. Jenkins a Tim LaHaye spoločne napísali náboženský román "Napospas osudu" (Left Behind). Ten som bohužiaľ nemal možnosť čítať. Nedávno som však zhliadol jeho trojdielnu filmovú adaptáciu natočenú v priebehu rokov 2000 až 2005. Aj keď to tak trocha trpelo nízkym rozpočtom, zaujalo ma to. Povedal som si, že si určite v blízkom čase knihu prečítam. To sa mi ešte stále nepodarilo, ale dostal som sa k jej ďalšiemu filmovému spracovaniu. V roku 2014 ho natočil režisér Vic Armstrong. Do hlavnej úlohy obsadil Nicolasa Cagea, takže už len na tom vidno, že mal k dispozícii štedrý obnos financií. Ja som s týmto jeho titulom spokojný. Prípadný divák si však pred sledovaním musí uvedomiť, že je to kresťanský film, ktorý ponúka kresťanský pohľad na nanebovstúpenie verných do Kristovho kráľovstva. Ten kto to nechápe bude ponechaný "Napospas osudu". ***

Některé filmy, které se na první pohled nelíbí, mají napodruhé a napotřetí nějaké kouzlo, kdy v nich objevím něco zásadního, nového, co jsem předtím neviděl, co mi uniklo. Proto málokdy hodnotím napoprvé - toto ale nebyl ten případ. Snažil jsem se na to podívat vícekrát, ale nešlo to, bylo to strašné trápení. Tady je naprosto všechno špatně - děj, pointa, scénář, režie, dialogy, výkony herců, prostě všechno vypadá jako marná snaha... A nechápu, že do toho Cage šel.

Motiv náhlého zmizení většiny lidstva je dobrým hororovým námětem. Už jenom z představy, že by najednou zmizel náš zubař, kadeřnice, řezník, pekař, dodavatel kokainu aj. člověka docela mrazí. Takže nic proti tématu, byť v kinematografii nikterak novému. Hodně ovšem záleží na tom, jak se toto téma zpracuje. Tady se to moc nepovedlo. Osobně mi vadily ty náboženské řeči. Kdybych mohl mluvit do scénáře, zamontoval bych tam vtípek: Zatímco lidé zmizeli a zůstaly po nich šaty, u blonďaté letušky by tomu bylo naopak – zmizely by jí šaty a ona by zůstala. I v případě zázraků totiž může dojít ke statisticky zanedbatelné chybě. A když už v tom filmu musela být přítomná teologie, tak by se mohlo řešit, zda se jedná o miraculum supra naturam, contra naturam, praeter naturam nebo intra naturam. Představuji si, jak ta nahá bloncka sedí, kouří cigáro a přitom řetězí sylogismy v duchu nejlepších scholastických tradic, hodné Tomáše Akvinského. Proč se neoblékla, když v letadle byl k dispozici dostatek šatstva, k němuž se nikdo nehlásil, takže by při troše hledání určitě našla podprsenku, do níž by se vešla, ba i halenku, která by ji neškrtila přes prsa? Odpovídám, že byla v šoku, protože být svědkem zázraku nebo dokonce jeho obětí, člověkem zatraceně otřese. Také by bylo neškodilo vymyslet tomu filmu nějaký konec.