Na sedadle smrti (2025)

7/10. She Rides Shotgun je presne ten typ filmu, ktorý nestojí na veľkých zvratoch, ale na vzťahu medzi postavami – a práve v tom funguje najlepšie. Nie je to klasická akčná jazda, aj keď sa tak na prvý pohľad môže tváriť. Skôr je to komornejší road movie príbeh, ktorý ide viac po emóciách než po efektoch.
Najväčším ťahákom je dynamika medzi hlavnými postavami. Ich vzťah sa vyvíja postupne, nepôsobí silene a práve tie "menšie" momenty medzi nimi majú najväčší dopad. Film si dáva čas, aby to celé vystaval, a aj keď tempo nie je vždy úplne svižné, mne to v tomto prípade sedelo.
Atmosféra je miestami dosť surová a nepohodlná, čo tomu dodáva autenticitu. Niektoré situácie nepôsobia prikrášlene a práve vďaka tomu má film väčšiu váhu. Zároveň ale nie je zbytočne depresívny – drží si takú rovnováhu medzi drsnosťou a ľudskosťou, čo funguje.
Na druhej strane, film nie vždy úplne využije svoj potenciál. Niektoré momenty by si pýtali väčší dôraz a občas som mal pocit, že to mohlo ísť ešte viac do hĺbky, hlavne čo sa týka vedľajších postáv alebo celkového pozadia príbehu. Tiež to miestami trochu kolíše tempom.
Ale ako celok to drží pokope. Nie je to nič prevratné, ale robí to, čo chce, celkom poctivo a bez zbytočného tlačenia na efekt. Je to skôr tichší film, ktorý stojí na atmosfére a postavách než na veľkých scénach.
Za mňa príjemné prekvapenie, ktoré síce nie je dokonalé, ale má silné momenty a funguje hlavne tam, kde sa sústredí na to podstatné – vzťah a emóciu.

Vydarený Road trip za slobodou či lepším životom aj keď pre hlavného hrdinu sú šance na úspech mizivé. Egerton potvrdzuje svoje herecké kvality, ešte väčším tromfom je ale výkon mladej Heger, záverečná scéna je až mrazivo silná. Pochválim aj skvelú nočnú naháňačku s piesňou Denver Luna od Uderworld, skvele natočené…Celkovo spokojnosť. 80%

Na sedadle smrti. Hledal jsem tady, kdo je to vlastně Taron Egerton, a vidím, že jednomu jeho filmu jsem dal čtyři hvězdičky. Ten název mi ale nebyl vůbec povědomý - zněl mi jako něco, na co bych se už jen kvůli němu asi nechtěl dívat. Tedy kvůli tomu názvu, ne kvůli Egertonovi. Tak jo, rozkliknu to a ono She Rides Shotgun! No tak na tenhle film si vzpomínám moc dobře, to je úplně jiné kafe než nějaké Na sedadle smrti. Strašně podceněná věc, tohleto. Klidně si to dejte, jestli jste to ještě neudělali.

Styl vyprávění byl trochu zmatečnější a chvíli mi trvalo, než jsem se v ději a motivacích postav pořádně zorientoval. Gang pak občas působil dojmem, že ovládá snad celou Ameriku a zejména pasáže s infiltrací policie mi přišly už hodně přitažený za vlasy. Tahle přepálenost měla tendence lehce shazovat jinak povedenej civilní a autentickej tón zbytku filmu. Pomaleji plynoucí tempo příběhu mi jinak hodně sedělo a líbilo se mi jak scéńář propojil intimnější rodinné drama s akčním thrillerem. Pozitivní dojmy pak dál podpořily herecký výkony, kdy Taron Egerton opět dokazal svoje kvality a na jeho chemii s filmovou dcerou byla radost pohledět. Čtvrtá hodně slabá hvězda za závěr, povedený propojení jinak nesourodých žánrů a působivě zahranej vztah táty s dcerou.

Komorná nízkorozpočtová road dráma otca s dcérou na úteku pred árijským bratstvom. To tak v USA basách chodí. Namiesto toho, aby zo zločincov urobili lepších ľudí, vydajú ich napospas ešte väčšiemu zločinu a pokiaľ chcú prežiť, tak budú musieť poslúchať ako v base, tak potom aj na slobode, inak jednoducho zomrú aj s rodinou. Skvele vymyslený nápravnovýchovný systém. No na filme mi nesedel štýl, vyprávanie a ani kamera.