Mezi nebem a peklem (1956)

Richard Fleischer o5 nesklamal - takmer perfektny vojnovy film o tom, ako jeden dostojnik US armady travi cas v Pacifiku v roku 1945. Rovnako ako u isteho Terence Malicka sa vhodne striedaju nadherne sceny zivych stromov, zabery na tecuce potoky a na tichomorske plaze, kadejakej flory a fauny s drsnymi vojnovymi scenami. Samotny dostojnik, ci serzant sa meni z neurvaleho bohateho synka a majitela plantaze na ludsku bytost - doma v USA zaobchadzal s robotnikmi drsne a tvrdo, v Tichomori sa to konecne meni . 89 %

A já bych zase neřekl, že je to až tak klasický čistokrevný válečný film. Klasický je v tom jak tento žánr v 50. let nejvíc vypadal, čili velký důraz je kladen na psychologii postav, obsahuje spousty naivních akčních scén (některé ne tolik naivní a vcelku působivé), složení jednotek je značně zidealizované, to vše trochu zabalené v patosu a hrdinství. Plus nějaké to klišé zde v podobě kontrastu mezi neschopným velitelem a schopným hlavním hrdinou - vojínem. Důvod proč bych ho neoznačil za úplně klasický je příběhová linie, která se točí okolo sociální problematiky na jihu USA. Hlavní hrdina je majitel plantáží, na své zaměstnance hrubý, netečný kapitalista, který až po zkušenostech z války získá pochopení k lidem nižší třídy a najde si mezi nimi dokonce své nejlepší přátele. Takže malinko kýčovitý naivní příběh vcelku slušně zpracovaný (i když v jedné či dvou scénách je použita malba místo skutečné scenérie!), který fanouška žánru snad neurazí.

Szandardní válečný film z fronty proti Japoncům.

Between Heaven and Hell má na válečný film docela krátkou stopáž, která je však zároveň tak akorát pro příběh, který nijak extra do hloubky nerozvíjí charaktery hlavních hrdinů. Obsazení je výborné, zvláště kapitán Waco byl třída. Film mi rychle uběhl a své kvality rozhodně má, pro mě se však mezi ty nejlepší válečné filmy, jaké jsem viděla, zařadit nedokázal.(03.08.2016)

Tento film je tak trochu jiný. Neglorifikuje hrdiny, protože jsou Američany a protože bojují správný boj... Grorifikuje je jako obyčejné lidi. Lidi kteří ve válce umírají a které válka ničí. Někdy však právě ta syrovost a odhalení toho podstatného pomůže napovědět věci doposud nejasné, potlačované či neviděné. Filozofická rovina tohoto filmu jde opravdu hluboko a trochu bych jej přirovnal k mnou milované a ničím nepřekonané Thin Red Line. Zároveň se však jedná o řemeslně solidně zvládnutý válečný snímek. Akce je tam spousta, pyrotechnické efekty jsou na velice vysoké úrovni. Nejde zde o žádné kapslíkové výbuchy a leckterý pozdější válečný film ze šedesátek či sedmdesátek by se zde mohl učit. Díky době vzniku je veškerá technika i výstroj autentická, takže radost pohledět. Film se točil v exteriérech, tedy v přírodě. Džungle je zde opravdum krásná i hory a hodně tomu pomáhá fakt, že film byl točen v barvě. Zamyslel jsem se nad tím, proč je tento snímek tak jiný. Oproti ostatním podobným neřku-li propagandistickým předchůdcům z let válečných tady o mrtvé z řad američanů není nouze. Vše je bez příkras, patriotismu, kouzelného mámemí o dobrodružstvích na atolech... Pokaždé pitce )rozuměj válce) byť vyhrané, musí přijít těžká kocovina. A z tohohle filmu je to setsakramentsky cítit. 4 baterie do vysílačky. * * * *(07.05.2016)