Fantastická cesta (1966)

Film z dětství v kině malého města. Ještě jsem neznal Raquel Welch, ale už mě velmi zaujala - jak jí slušel potápěčský oblek a představoval jsem si, že by někdo mohl stáhnou zip poněkud níže. Z dnešního pohledu výprava a vizuální efekty spíše k pobavení, tehdy však 2 Oscary (plus další tři nominace). Exisuje podobný film, řekla bych až remake Vnitřní vesmír z roku 1987 s Dennis Quaidem a Meg Ryan, který je zde více ceněný, ale Fantastická cesta, to je prostě hit mého mládí.

Zmenšovanie bolo využívané vo filmoch už predtým, ale tu sa prvý raz zmenšovalo za účelom cestovania do ľudského tela. V roku 1966 mohli o počítačových trikoch len snívať, a tak postavili niekoľko obrovských kulís, aby mohli realizovať na tú dobu veľmi ambicióznu zápletku. Bohužiaľ biele krvinky nie sú dvakrát atraktívny súper, takže tomu chýba skutočné napätie. Preto aj pridali záškodníci element. Tu prichádza druhé bohužiaľ, pretože jeho pôsobenie bolo náhle a rýchlo vyriešené. Určite historicky významný počin, ktorý ale dnes nemá čím nadchnúť.

Já tedy nevím, jakým dojmem film zapůsobil na diváky v době svého vzniku, ale mě dnes nadšením zrovna nenaplnil. A nešlo jen o trikovou složku, která dnes vypadá vážně chabě, protože i triky si musely projít svým vývojem (a já mám pro to pochopení); tím, co mi opravdu vadilo byl velice slabý příběh. Scénáristé se v tomto případě opravdu nevytáhli, takže mě děj po celou dobu hlavně nudil a při každém dalším vysouvání a zasouvání nulového modulu už jsem skřípal zuby v tichém zoufalství. Alespoň trochu mě z nudy vytrhla přítomnost československého odborníka na zmenšování armádních svazků i skutečnost, že se členem posádky ponorky stane klaustrofobik, ale pak už se jen nezáživně putovalo a u toho jsem se bavit prostě nemohl. Všechny akční scény byly navíc natočeny takovým způsobem, že postrádaly jakékoli napětí, takže můžu zodpovědně prohlásit, že tento výlet už nikdy nepodniknu. Jediným opravdu zajímavým momentem byl první boční pohled na Proteus; ihned mě napadlo, jestli je podoba s Me 163 čistě náhodná. / Poučení: Pozor! Až ti někdo někdy řekne, že by se ti chtěl dostat do hlavy, může to myslet doslovně.

Na svou dobu to má dost slušný a působivý vizuál, který je na celém tom filmu tím nejlepším. Jinak to je totiž dost průměrné a zbytečně rozvleklé. Chápu, že je to utahané právě kvůli tomu, aby to ze světa uvnitř lidského těla ukázalo co nejvíc, ale právě proto Fantastické cestě chybí nějaká silnější atmosféra, napětí nebo cokoli jiného, co by z toho kromě vizuálu udělalo pořádný zážitek. A nic nezachraňují ani postavy, které jsou prostě taktéž průměrné a ne zrovna zajímavé, ačkoli hlavní hrdina se sem tam pokusí o vtipnou hlášku a ne vždy zrovna povedeně. Je taková příjemná jednohubka, ale nic víc. Btw, dost by mě zajímalo, proč ten vědec má být zrovna československý :D Hrál ho teda Francouz, ale naštěstí v tom filmu skoro vůbec nemluví, protože pochybuji že by češtinu (nebo aspoň angličtinu s takovým přízvukem) ovládal... 3*

Stará sci-fi, kde musíte tolerovat nelogičnosti od začátku až do konce. Co mi vadí na StarWars, jsem schopen odpustit filmu ze 60.let. Zvlášť když se dějová linka odvíjí svižně a nějaké napětí se taky najde. K tomu ještě poučení o lidském těle, pravděpodobně o věcech, které od té doby nové objevy nezměnily. Ale konec byl odfláklý, zrychlený, dělalo to dojem, jako kdyby došly peníze.