Mastema - Anděl zkázy (2022)

Ani nemůžu říct, že jsem se nudil. Naopak. Za mě suprově chycené téma a po technické stránce hodně dobře natočený film. Psycho stavy měly sílu - fakt skvělá práce. C. Razat je možná krásná, ale největší negativum celku byla právě její postava. Jak si chceš užít psycho/horor, když hlavní postava je ti tak nesympatická, že jí přeješ smrt už od půlky. Právě v postavách jsem se ztrácel. Možná je chyba na mojí straně a bylo to na mě moc náročné ...

Mladá psychiatrička bojuje po smrti pacienta s vnútornými démonmi, zatiaľ čo na ňu začínajú útočiť aj démonické sily z iného sveta. Prvá polovica filmu sa nesie vo veľmi pochmúrnej atmosfére plnej psychiatrických sedení a tráum z minulosti. Neskôr však postupne prechádza do nadprirodzenej fázy a začína sa pohrávať s artovou symbolikou, no napriek využitiu nadprirodzena zostáva najmä deprimujúcou psychologickou sondou do hlavy zničenej psychiatričky. Za pochvalu stoja aj herci, najmä desivý predstaviteľ pacienta Lea a pôvabná Camile Razzat. Aj vzhľadom na tunajšie hodnotenie ide pre mňa o veľmi milé prekvapenie.

Pokud jste neviděli trailery a nečetli si o čem tento film je, tak na něj budete wtfakovaně hledět už od prvních minut. Didier D.Daarwin je moc šikovný filmař, který umí navodit zneklidňující atmosféru. Lokality si k tomu vybral parádní a kamera na nich odvedla luxusní práci. A totéž platí o zvuku a hudbě. Vše je intenzivní, ale matoucí....podotýkám, že k mé spokojenosti. Protože co si budeme povídat, originálních, nebo aspoň neotřele natočených hororů je jako šafránu. Jenže to nadšení z audiovizuálu a tahání diváka za nos, v druhé půli přejde. Děj graduje velmi pozvolna, jakoby se tvůrci snažili co nejvíc oddálit, že vařili z vody. Vysvětlení všech těch událostí je trochu fádní. U road movie a porna možná uspějete s tím, že cesta je důležitější než cíl. Ale od hororu čekám něco víc. Takže pocity mám smíšené. Daarwina režiséra stojí za to sledovat, ale nejsem si jistý, jestli i Daarwina scénáristu.

Sklamanie. Lepšie to neviem opísať. Začína sa to sľubne, ale ako som pozeral ďalej, tá hudba ktorú tam pridali - otras. Hudba by mala dej dopĺňať a nie pôsobiť rušivo. Nevedel som vnímať po čase ten dej. O tom, ako som nevedel, čo sú halušky a čo realita sa nebudem ani vyjadrovať. Nemal som pojem o čase ani priestore, čo sa deja týka, lebo absolútne som nevedel, kde sa dejová línia nachádza. Prítomnosť, minulosť, budúcnosť, sen, skutočnosť? Otras.

Námet ako vystrihnutý zo sedemdesiatok či osemdesiatok, kedy by úlohu kňaza hral Donald Pleasance. Daarwin s Bernardom a najmä strihačom sa ale rozhodli, že látku nakrútia veľmi moderne, rozumej že film musí vyzerať ultracool a pôsobiť aj ako art. Je to vec vkusu, ale ja som mal dojem, že sa v tom chalani trochu utopili. Atmosféra relatívne funguje, je určite fajn, že smerom k záveru poriadne hustne (bez ľakačiek) a bezprostredný dojem pri záverečných titulkoch je veľmi nepríjemný. Svojim spôsobom ide o celkom originálny film, čím myslím, že síce množstvo klasík pripomenie, ale žiadnu doslova nekopíruje.