Masks (2011)

Otřesné je to do té doby, než si člověk uvědomí, že sleduje film. Chování hlavní hrdinky Stelly je v závěru natolik přirozené, že je uvěřitelná v každé situaci do níž je postavena. Zároveň se nejedná o žádnou prvotřídní bezduchou herečku ale o poměrně citlivého a vnímavého člověka, kterému záleží na druhých i na tom, co si o ní myslí. Snímek vůbec nepůsobí, jakoby byl natočen v roce 2011, nýbrž kamerou i střihem odpovídá spíše začátku milénia, možná konci devadesátých let. Samotná pointa, kterou se dozvídáme v závěru až tak skvělá není, dojem z celého snímku to naopak kazí. Na straně druhé, napětí ve snímku je všudypřítomné stejně jako nepředvídatelnost děje. Stella se ocitá ve světě vlastních traumat, kterým je nucena čelit, ačkoli si mnohé z nich ani nepamatuje. Čím zranitelnější je, tím je neschopnější se bránit hrůzným představám a pomalu se stává snadno ovladatelnou loutkou, která přitom toužila přesně po tom. Nahlédnout do nitra své duše a poznat každou stinnou stránku její osobnosti. Zbourat všechny pomyslné zdi a otevřít se tak světu nekonečných postav a tváří.

Tohle mi teda vůbec nesedlo. Ať už celkovou atmosférou snímku, či jednotlivými motivy a herectvím. Dokoukal jsem to jen kvůli pasivnímu procvičení němčiny a druhou šanci tomu dám až budu mít nakoukané ty snímky, kterými se to inspirovalo. Takhle to asi doporučím jen znalcům starého italského hororu, jinak to podle mne nemá smysl vidět.

Němec Italem? Nemožno.¬        

Ano, jak už zmínili jiní, je zde vidět inspirace snímkem "Suspiria" italského scénáristy a režiséra Daria Argenta. Inspirace velice silná, totožná se snahou vyrovnati se známému a úspěšnému italskému tvůrci. Ze Suspirie je vypůjčeno prostředí, ba celé scény, snad do noty byl převzat ústřední hudební motiv. "Masky" se ale "Suspirii" nevyrovnají po žádné stránce: nepředčí ji smysluplností a významovostí scénáře (v Suspirii nět), nepředčí ji výtvarnem, o hudební složce napsal jsem výše. Bezprostřední hrůzné okamžiky vraždění jsou tím jediným, čeho byl německý tvůrce Andreas Marschall, takto scénárista i režisér "Masek", schopen dosáhnouti na poli soutěžení mezi jeho snímkem a předlohou k němu.¬                

Umělecké zaměření pana A. Marschalla je patrné z jeho životopisu uvedenému na jeho internetových stránkách 'www.marschall-arts.com/'; návrhář přebalů na hudební díla a umělecký ředitel pro film si asi prostě musel zkusiti vlastní film; je pouze škoda, že na místo vlastní cesty zvolil si — po vzoru malých — něco, co lze označiti jako pouhou ne zrovna podařenou napodobeninu. A jako takovou je třeba tento snímek vzíti a hodnotiti.¬Případné opoznámkování: uživ giallo.

V rámci Německých hororů (a vlastně filmů obecně) to je nadprůměr, ale v rámci ostatních hororů to je lepší podprůměr. Děj je celkem zajímavý a v první polovině dává filmu zajímavou mystickou atmosféru, ta ale zmizí v druhé polovině, která je celá taková... LSD (líp to nepopíšu), tam je ale zase na druhou stranu sem tam nějaké napětí. Co se týče děje, vyvíjelo se to úplně jinak, než bych čekal. Kamera je taky místy zajímavá. Největší problém filmu je ale v jeho délce - 109 minut je prostě moc, vystřihnout všechny zbytečné scény, mělo by to zhruba 80 minut... Postavy jsou nesympatické všechny a hlavní hrdince jsem mohl fandit jedině na konci... Dále s druhou polovinou mám problémy, jelikož je zmatená. No, nejlepší německý pokus o horor, co jsem asi kdy viděl. Silné 2*

Rozdiel medzi týmto a eurohorormi (najmä talianskymi) zo 70tych rokov je ako rozdiel medzi DaVinciho Monou Lisou a farbičkami verne prekreslenou kópiou na A4 výkres. Originalita tu nie je, len lacná imitácia tvorcov, ktorí nemajú víziu a ani len peniaze na to, a tak si musia miesto plátna vystačiť s výkresom a miesto farieb s farbičkami. Všetko je tu presvetlené, strih je úplne otrasný a tie akože retro scény s digitálnym efektom evokujúcim bikajúcu kino-projekciu sú ako z nejakého amatérskeho filmu za 10 eur strihanom v cracknutom Sony Vegas. To už radšej céčkové gialla zo 70tych rokov, ich kameramani, osvetlovači a strihači aspoň ovládali svoje remeslo.