Lino Ventura, muž, který byl sám sebou (2012)
Sledovat Lino Ventura, muž, který byl sám sebou online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Lino Ventura, muž, který byl sám sebou
Drsný obličej, boxerský nos, něžné oči, krásná duše, geniální herectví... Když nedávno ČT odvysílala snímek Dotek Medúzy z roku 1978, měli jsme možnost porovnat herectví dvou výrazných osobností britského a francouzského dramatického umění: Richarda Burtona a Lina Ventury. Většina diváků se shoduje, že právě oni dva reprezentují to nejlepší z evropského filmu 20. století. Lino Ventura pocházel z Itálie, do Francie se ale dostal už ve svých osmi letech. Byl nadějným zápasníkem ve volném stylu, ale po úrazu začal směřovat k herectví. Ve svém hereckém projevu kombinoval drsnost, lidskost, dojemnost a jistý druh něhy. Bylo o něm známo, že velmi nerad natáčí milostné scény, přestože byl vnímán jako přitažlivý muž. Svou neokázalou atraktivitu a charisma uplatnil například po boku Alaina Delona v nezapomenutelném filmu Dobrodruzi. Byl i uvěřitelným Jeanem Valjeanem v Bídnících a dokázal stejně přesvědčivě zahrát detektivy (Sicilský klan, Nelítostný souboj, Ctihodné mrtvoly) i darebáky a zločince (Valachiho svědectví). Po slávě netoužil, odmítl řadu rolí, které pak proslavily jiné herce. Byl zkrátka jedinečný, a proto na něj nelze zapomenout ani téměř čtyři desetiletí po jeho smrti.
Obsazení
Podobné filmy jako Lino Ventura, muž, který byl sám sebou
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (8)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Dokument fajn, role, souvislosti, jak se k tomu dostal, ale chybí něco o jeho životě. Jak vyrůstal, za měl rodinu, já vím, osobní život každého věc, ale potěšilo by mě to.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-02-10)Pár krátkých ukázek z filmů, o trochu víc fotografií - a jinak jen samé mluvící hlavy, mluvící hlavy, mluvící hlavy… ———— V titulcích filmu uvedeno: český název Lino, muž, který byl sám sebou; koprodukce Francie / Švýcarsko.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-02-08)Zajímavý dokument o herci, který neměl specializované školy, ale do všech rolí se dovedl vcítit a dát jim svou silnou i křehkou osobnost.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-16)Úplný životopis bez jediné chyby a mezer (co jste dělal v těchto letech?") A ještě si v důchodu zahrál s krásnou Adjaniovou. Drsňák z hercových začátků, respektovaný muž ze 70. let, muž s něžným srdcem a zraněný otec. Škoda že se Francouzi neuměli moc množit a jen doplňovali obytelstvo z bývalých či současných kolonií, autoimobilové dělníky z Alžírska apod. a už to není ta Francie jako ve Venturových filmech bez no go zón na předměstích. Komunisté dováželi hodně francouzských filmů (a italských...). Po těch letech co jsem viděl ukázky z Ventilových filmů znova na mě působí, že vyzařuje přesně namíchanou kombinaci zranitelné křehkosti, starosvětské elegance i zákeřné psychopatie. Viděl jsem na České televizi Artu.(11.01.2026)
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-11)Může-li ve filmovém světě zejména mezi muži existovat něha a souznění, je to případ tohoto dokumentu. Lino Ventura je sloučením Sancho Panzy a tak trochu i navenek drsného, sukovitého a současně až nečekaně něžného, Co je jisté, to je fakt nadčasovosti a unikátnosti jeho filmové osobitosti. Ve třetí čtvrtině minulého století jich Francouzi měli přehršel. Přehršel násobenou smrští mimořádně kvalitních filmů. Stranou nejde ani ponechat fakt trvalé špičkové úrovně francouzského dokumentárního filmu.(09.01.2026)
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-09)