Karlínská balada (2001)

"Hodná holka to byla, jenže na to člověk přijde, až když je pozdě..."Karla Zimová je  dobrosrdečná žena, trochu asi naivní ale určitě laskavá (viz její slova:"každý chce být na někoho hodnej"), přesto už samotný název tohoto filmu podle předlohy Olgy Scheinpflugové naznačuje, že konec jejího příběhu nebude vůbec šťastný. Jiřina Bohdalová tyhle role postarších dam (jako byla Klára z Domu na nebesích nebo miliardářka Klára Zachanassianová) uměla vždy na výbornou. Zdejší komentáře o jejím hereckém koncertu nejsou vůbec nadnesené. Moc pěkně ji v tomto filmu sekunduje Stanislav Zindulka. Kromě toho nemohu nezmínit pěkné exteriéry pavlačového domu a velmi kvalitní hudbu Jiřího F. Svobody (včetně harmonikářské "pouťové" písně), což dohromady vytváří výbornou prvorepublikovou atmosféru.

Stanislav Zindulka v jedné ze svých velkých rolí, kde ukazuje parádní herectví a z jeho výkonu zejména na konci zamrazí. Jiřina Bohdalová jako slečna Karla podává tradičně bezchybný dojem. Smutný příběh dvou osamělých lidí, kteří k sobě najdou cestu skrz seznamovací kancelář se odehrává za První republiky. Zdeněk Zelenka ve své vrcholné režisérské tvorbě, kdy jeho televizní filmy měly atmosféru a byly řemeslně kvalitně odvedené. Ku prospěchu přispívá i hudba Jiřího Svobody, která občas zavání až hororovými motivy. Předlohu Karlínské balady napsala Olga Scheinpflugová. Krásná práce.

No nevím. Tento námět patřil do třicátých let a tehdy snad měl být zpracován, dnes už ne. Bohdalové ta role neseděla, ona prostě není milá uťápnutá babulka, je to semetrika, takže se do svého já převtělila až v posledních minutách své role. Celý film byl její projev krajně nepřesvědčivý. Tuhle roli prostě měl hrát někdo jiný. Celkově bych řekla, že námět nebyl využit tak, jak se nabízelo. Mám filmy z období první republiky většinou ráda, ale tohle mě neoslovilo.

Filmy režiséra Zdeňka Zelenky se vesměs vyznačují zručnou režií, výtečnými hereckými výkony, ale jen výjimečně svými kvalitami převyšují zavedený televizní standard. Jestliže se Zelenkovi podařilo zcela mimořádně zaujmout předchozí adaptací Dürrenmattovy Návštěvy staré dámy, záhy nalezl důstojnou konkurenci v přepisu jedné z novel herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Film je příběhem dvou postarších lidí, které ještě ve zralém věku potká láska, ale vinou různých okolností jim není dopřáno prožít spokojené stáří. Jiřina Bohdalová stvořila v postavě Karly skutečně jednu ze svých mistrovských prostých, ale dobrosrdečných žen: trochu naivní, laskavou, ne nepodobnou Kláře z Domu na nebesích. Skvělým partnerem se ukázal Stanislav Zindulka v roli pana Václava, který v důsledku hospodářské krize ztratil výhodné místo a nedokázal se smířit s finanční závislostí na své ženě. Téma tedy navýsost aktuální. Filmu sice dominuje herecký koncert Bohdalové a Zindulky, přesto se zásluhou dobře napsaných charakterů ve vedlejších rolích výborně uplatňují i mnozí další, především Oldřich Vlach a Věra Galatíková. A jak už to obvykle v baladách bývá, naděje zůstávají nenaplněné a konce jsou tragickým vyústěním zoufalé situace. Takový je příběh paní Karly a pana Václava. Příběh plný humoru, dojetí i slz.

Příběh mohl být propracovanější, v podstatě stojí jenom na ňoumovství jednoho týpka, kterej si nechá nakukat kde co. Herecké výkony jsou ovšem tradičně výborné, kromě hlavních hvězd jsem si zvlášť vychutnal Věru Galatíkovou i hospodskýho Poloczka a jeho "piviště". Každopádně to je daleko víc drama než komedie, která se dá vystopovat pouze v (stále stejné, ale pořád účinné) obličejové mikromimice Jiřiny Bohdalové.70-75%